Do konce příštího týdne hodlá novelu předložit ve formě návrhu skupiny senátorů, informovala dnes strana v tiskové zprávě.
"Ústavní soud vzal občanům prakticky poslední kontrolu nad fungováním energetického giganta, ze kterého je financovaná špinavá politika i řada soukromých projektů napojených skrz klientelistické sítě. Nikdo ale nemůže mít přesné důkazy, protože ČEZ všechny informace o zakázkách tají," uvedl místopředseda Pirátů Jakub Michálek.

Polostátní firma v úterý uspěla u Ústavního soudu se stížností na rozhodnutí soudů, podle kterých na ni povinnost dopadala. Ústavní soud rozhodnutí Nejvyššího správního soudu a Městského soudu v Praze zrušil. Podle ÚS jimi bylo porušeno základní právo na soudní ochranu vlastnit majetek a právo podnikat. Předseda soudu Pavel Rychetský uvedl, že ČEZ není ve smyslu zákona o svobodném přístupu k informacím veřejnou institucí, která musí informace poskytovat.
Senátor Libor Michálek (za Piráty, Zelené a KDU-ČSL) již s dalšími členy horní komory pracuje na novele, podle které by ČEZ musel informace poskytovat, pokud se netýkají obchodního tajemství.
"Podle návrhu bude povinným subjektem každý podnik, který stát nebo veřejnoprávní subjekt ovládá, na dodržování práv občanů na informace bude dohlížet místopředseda Úřadu pro ochranu osobních údajů. V praxi se totiž ukazuje, že soudní kontrola je příliš pomalá," uvedl Jakub Michálek.

ČEZ dlouho vede spor s občanským sdružením V havarijní zóně jaderné elektrárny Temelín. Aktivisté v roce 2006 požádali o kompletní pasporty konkrétního typu paliva od společnosti Westinghouse a analýzy jeho vhodnosti. ČEZ jim ale nevyhověl s ohledem na obchodní tajemství.
Případ nejprve projednal Městský soud v Praze a potom Nejvyšší správní soud. Ten uvedl, že se ČEZ nesmí podávání informací vyhýbat a jejich neposkytnutí musí řádně zdůvodnit. ČEZ oponoval tím, že ho informační povinnost znevýhodňuje proti konkurenci na trhu s energiemi.
