Pivo ve skle si ale nenechává vzít třeba Eva Kalivodová z Vyškova. „Pivo z petky pro mě není pivo, z plechovek se mi zase špatně pije, pokud tedy někdy není jiná možnost. Obecně mám nejradši točené do kryglu s uchem, nesnáším ho v tenkostěnných půllitrech, a když navíc po sklenici ještě zvenku bryndá pěna, tak mám po chuti,“ svěřila se žena.

Dle Vlčka patří k Čechům a Moravanům půllitr víc než lahváč. „Je potřeba, abychom to lidem vysvětlovali. Často si prostě koupí pivo na večer a dále to neřeší,“ pokračoval.

Nárůstu prodeje lahvového piva si všímají provozovatelé minipivovaru Dubňák v Dubňanech na Hodonínsku. „Přisuzujeme to spíš omezení vstupu do restaurací stejně jako při všech předchozích vlnách pandemie, kdy jsme byli více, či méně omezeni v provozu naší pivovarské restaurace. Domnívám se, že trend zvýšeného nákupu lahvových piv bude výraznější spíš u pijanů, kteří hledají laciné pivo v obchodech. V oblasti prémiových piv si myslím, že se situace začne vracet do normálu,“ věřil za dubňanský pivovar Marek Hroch.

Plechovky na vzestupu

Situaci monitoruje také prezident Českomoravského svazu minipivovarů Michal Voldřich. „Vzhledem k jejich velké regionální rozšířenosti je situace jiná, než u těch průmyslových. Většinu jejich piva totiž lidé vypijí v místě výroby, v bezprostřední blízkosti pivovaru,“ komentoval Voldřich.

Lahve nebo plechovky jsou pro ně podle něj více aktuální až od doby korona krize. „Plechovky jsou sice na vzestupu, ale pro objem vystaveného piva znamenají stále ještě velmi malou část. Vykoupení vlastního obalu v místě výroby, respektive drobného prodeje, je v našich silách, ale promítne se do ceny výrobku. Celoplošný výkup nejsme schopni sami zařídit, ale rádi se připojíme do diskuze s dalšími kolegy, kterých se tato otázka týká,“ doplnil Voldřich.

Největší problém plechovek je v současné době dle jeho slov v jejich nedostatku navzdory zvyšující se poptávce. „Kapacita výrobců plechovek je zcela naplněna a chybí i materiál na jejich výrobu,“ dodal Voldřich.

Mini bečky

Od počátku směřuje výrobu především na lahvové pivo třeba Březácký Sup v Březí na Břeclavsku. I tady si ale lidé možnost čerstvě čepovaného piva stále vyžadují. Od omezení si ale více zvykli na netradičnější řešení. „Během pandemie vidíme změnu chování v poptávce po mini bečkách na takové to „víkendové popíjejí“. Nabízíme je proto v podobě chlazení a patnáctilitrové bečky. Poptávka v sezoně neustále roste,“ komentoval za provozovatele Rostislav Toman.

Pro malé pivovary bývá napojení na lokální provozovatele hospod a restaurací klíčové stejně jako na dodavatele surovin. „Jedno pracovní místo v pivovarnictví tak dělá jedno v zemědělství nebo dvě v pohostinství. Pokud spolu navíc popíjíme v restauracích, budujeme si sociální kontakt. Ten sami s lahví doma nenajdeme,“ dodal Zdeněk Vlček.

Některé pivovary si na jihu Moravy podle pivovarského konzultanta Jana Grmely zakoupily zařízení na plnění do lahví a plechovek, nebo tuto technologii kapacitně rozšířily, aby dokázaly nahradit propad prodejů sudového piva. „Odhaduji, že výstavem malé pivovary na hodnotách z roku 2019 ještě nebudou, ale tržby již mohly mít obdobné nebo i vyšší právě díky prodeji lahvového piva, které je, v případě minipivovarů, zásadně dražší než sudové. Tento trend bude pokračovat i v dalších letech," dodal Grmela.