Nákaza ptačí chřipkou se zřejmě dostala do moravskokrumlovského chovu drůbeže Pavla Kocandy od divokých kachen, které přilétají na sousedův rybníček, uvedl chovatel. Kocanda říká, že k němu mají ve středu přijet veterináři a říct, co s desítkami zvířat udělají. Více však záležitost ptačí chřipky komentovat odmítl. Jeho malé hospodářství je v okrajové místní části Rakšice.

Důležité: Veterinární správa varuje chovatele před ptačí chřipkou

Jihomoravský ředitel Státní veterinární správy Jaroslav Salava předpokládá, že veterináři drůbež injekcemi utratí ve čtvrtek. Pravděpodobné je, že u toho budou asistovat hasiči, potvrdil jejich mluvčí Jaroslav Mikoška. "Zatím neznám podrobnosti. Obecně však můžeme díky ochranným a dekontaminačním prostředkům vstupovat do prostor, kam lidé normálně nesmí," řekl ČTK Mikoška.

Příznaky ptačí chřipky u zvířat
*otupělost
*načepýřené peří, netečnost
*apatie
*dýchací problémy
*zvířata se nechtějí hýbat
*nechutenství
*nízká snáška, deformace vajec, tenká skořápka
*příznaky nachlazení, krváceniny, nekrotické změny hřebínků, lalůčků, edémy hlavy, otoky, krvácení na končetinách
*příznaky je potřeba ihned řešit s veterinářem

Velcí chovatelé zatím čekají na informace od veterinářů. "Dosud se nás to nijak nedotýká a naše chovy jsou pod trvalým veterinárním dohledem. Předpokládám, že nás bude dnes veterinární správa informovat," řekl předseda představenstva společnosti Integra Petr Krul. Společnost sídlí v Žabčicích na Brněnsku, má však chov například i v Miroslavi, což je od Krumlova zhruba 15 kilometrů.

Kolem ohnisek nákazy je 150 tisíc kusů zvířat

V desetikilometrovém dozorovém pásmu okolo ohnisek ptačí chřipky se nachází v chovech přibližně 150.000 kusů drůbeže. Bude se zkoumat, zda v nich choroba není, řekl dnes na tiskové konferenci ústřední ředitel Státní veterinární správy (SVS) Zbyněk Semerád. V tříkilometrovém ochranném pásmu je pak reprodukční chov kachen. Veterináři dnes potvrdili výskyt vysokopatogenní ptačí chřipky na území ČR po zhruba deseti letech. Jde o dvě ohniska na jižní Moravě.

Situace v Německu:
232 tisíc – tolik drůbeže vybili v sousedním Německu od listopadu. Našli tady agresivní kmen H5N8.Nejhůře na tom je Dolní Sasko.První byla mrtvá divoká kachna. Během 2 měsíců hygienici potvrdili 30 případů. V Bavorsku, které sousedí s Českem se potvrdila nemoc u 25 případů volně žijících ptáků. Domácí drůbež tady musí držet v uzavřených chovech. V Evropě se ptačí chřipka šíří od konce roku 2014. Vážná je situace na farmách v jižním Maďarsku, řadu potvrzených případů ale hlásí také Francie, Nizozemsko, Dánsko, Švédsko, Rakousko, Chorvatsko, Polsko či Řecko.Na konci loňského roku potvrdily výskyt ptačí chřipky podtypu H5 v domácím chovu slepic v bratislavské části Dúbravka.


Mohlo by vás zajímat: Soud v Praze musí znovu řešit spor o pokutu kvůli Tamiflu


V pásmech zatím nesmějí chovatelé ptáky přemísťovat. Pokud drůbež uhyne, musí to ohlásit. "Chtěl bych apelovat na chovatele a zemědělce, aby ve chvíli, kdy dojde k úhynu v jejich chovu, neměli ambici to jakkoliv skrývat, ale aby to nahlásili státní veterinární správě," řekl ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL). Pokud veterináři budou muset drůbež likvidovat, dostanou zemědělci od státu odškodnění.

Zatím je potvrzeno, že jde o vysoce patogenní typ chřipky H5, který ale není nebezpečný pro lidi. Podle Semeráda nejspíš jde o tzv. H5N8, což se potvrdí během dnešního dne.

Na konci loňského roku ohlásilo první výskyt ptačí chřipky na svém území Slovensko. K situaci se ministr Marian Jurečka (KDU-ČSL) vyjádří dopoledne na tiskové konferenci.

Ptačí chřipka se v posledních měsících objevila také na farmách v Německu, Rakousku, Nizozemsku, Francii, Polsku, Maďarsku a Chorvatsku. Virus této choroby se poprvé objevil v Hongkongu v roce 1997. Od té doby se rozšířil mezi drůbeží zpočátku hlavně v Asii a později po celém světě.

Přečtěte si: Ptačí chřipka zachvátila krůtí farmu na východě Anglie

V českých chovech drůbeže byla vysoce patogenní aviární influenza (HPAI) naposledy zaznamenána v roce 2007 v obcích Tisová, Nořín, Netřeby a Choceň. Kvůli třem ohniskům ptačí chřipky bylo tehdy vybito více než 171.000 kusů drůbeže ve velkochovech a více než 1900 kusů domácí drůbeže. Lidé, kteří se na likvidaci podíleli, museli z chovů vynést 622 tun uhynulých krůt, brojlerů a slepic. Stát vyplatil jako náhradu 50 milionů korun.

Nízkopatogenní chřipka byla v ČR v chovu naposledy v roce 2010, u volně žijících kachen pak v roce 2012.

"Ivančice i Moravský Krumlov svolají krizové štáby, očekávají další informace od integrovaného záchranného systému i veterinářů. V Ivančicích si v posledních 14 dnech všimli častějších úhynů labutí. Šlo přibližně o deset kusů. Domnívali se, že jde o důsledek překrmení. O vánočních svátcích totiž lidé labutě krmili častěji. Starostu Ivančic Milana Bučka zaráží, že do středečního rána nedostal o nákaze informaci."

První uhynulé labutě objevili veterináři v ivančické řece Jihlavě. „Ročně vyšetříme řádově několik desítek uhynulých ptáků, kteří žijí volně. Tak jsme přišli i na tyto uhynulé a nakažené labutě," popsal ve středu ředitel jihomoravské veterinární správy Jaroslav Salava. Další případ potom nahlásil sám chovatel drůbeže v ivančických Němčicích. „Usoudil, že není normální, když mu uhynuly krůty a nákazu oznámil," dodal Salava. Třetí případ nakažených ptáků se objevil v Moravském Krumlově na Znojemsku v zahrádkářské kolonii poblíž obce.

Lidé se bát nemusí

Zjištěný typ viru ptačí chřipky se zatím nikdy v minulosti nepřenesl na člověka, lidé se tedy nákazy obávat nemusí. „Sledujeme potencionální riziko u lidí, kteří třeba manipulují s uhynulými zvířaty, primárně se to ale týká jenom drůbeže," uklidnila ředitelka protiepidemického odboru Renata Ciupek. Stejný názor zastává i Salava. „Určitě to nesouvisí s chřipkovou vlnou, která je nyní u lidí," konstatoval.

Ptačí chřipka se přenáší na člověka jen zřídka a pouze při přímém styku s nakaženou drůbeží. Má však potom vysokou úmrtnost - nepřežije ji přes polovinu nakažených. Nepřenáší se nicméně zatím vzduchem a ne z člověka na člověka.

Čtěte také: Bulharsko a Irsko kvůli ptačí chřipce zavádí ochranná opatření 
*Ptačí chřipka je virové onemocnění zvířat, zejména ptáků, ale vyskytla se už i u prasat, psů a koček.
*Z třicítky druhů virů ptačí chřipky jsou často smrtelné viry H5 a H7 - zvířata mají dýchací potíže, trpí ztrátou chuti a hynou do dvou dnů. Postižená hejna se likvidují.
*Ptačí chřipku, která je známa již od 19. století jako ptačí mor, způsobují chřipkové viry typu A. Zvláště nebezpečný podtyp viru (označovaný jako H5N1) byl poprvé zaznamenán ve Skotsku v roce 1951. V Česku se první případ chřipky viru H5N1 objevil v roce 2006 u labutě nalezené nedaleko Hluboké nad Vltavou. Od té doby se v tuzemsku vir H5N1 u ptactva vyskytl několikrát. Poslední případ vysoce patogenní ptačí chřipky byl v Česku zjištěn v roce 2007.
*Na člověka se virus přenáší jen zřídka, má pak ale vysokou úmrtnost - nepřežije více než polovina nakažených. Příznaky u lidí jsou podobné jako u klasické chřipky, mohou se ale objevit i příznaky méně časté: zánět spojivek, zápal plic či ztížené dýchání.
*Lidé se ptačí chřipkou mohou nakazit přímým kontaktem s infikovaným ptákem. Největší riziko hrozí při zabíjení drůbeže, jejím škubání a při dalším zpracování masa.
*Podle zatím posledních údajů Světové zdravotnické organizace (WHO) zemřelo ve světě od roku 2003 na ptačí chřipku typu H5N1 přes 450 lidí z asi 860 případů osob, které se virem nakazily. Nejvíce osob zemřelo v Indonésii (167) a v Egyptě (119).