Děj začíná v domě U Mouřenína na rohu pražských ulic Mostecká a Lázeňská, pár kroků od Karlova mostu. Děd Josefa P. Skály si tam v roce 1906 otevřel prosperující koloniál.

Když později nečekaně zemřel, musel ho zastoupit syn (narozen 1913), který kvůli rodinné situaci zanechal gymnaziálních studií, vyučil se obchodníkem a z koloniálu vybudoval velkoobchod s kávou, distribuovanou po Československu. Za okupace (15. srpna 1941) přišel v rodině velkoobchodníkově na svět pozdější profesor Josef P. Skála.

Nacismus Skálovi přečkali vcelku bez úhony. Rodiče usoudili, že pro syna bude bezpečnější, pošlou-li ho na venkov - prožil tak dva roky u babičky z matčiny strany (vdovy po legionáři) na samotě v lesích v Jižních Čechách: „Nebyla tam elektřina, byla to naprostá samota. Jediný můj kamarád byl bernardýn Péťa, a z vyprávění vím, že jsem odmítal spát jinde než v psí boudě, dokonce jsem si na babičce vynutil, že jsem s tím psem i jedl.“

V květnu 1945 se Josefu P. Skálovi narodila sestra. Vzpomíná si, že matka s ním jen pár dní před porodem vyšla na ulici, že na Maltézském náměstí se zrovna začalo střílet, že mu kolem hlavy svištěly kulky.

Přišli jsme o všechno

Komunistický převrat v únoru 1948 Skálovým zcela změnil život. „Po únorových událostech se tatínek jednou nevrátil domů z práce, tedy z obchodu. Nevěděli jsme, co se s ním stalo. Zaměstnanci říkali, že prý přijelo auto s pány v kožených kabátech, kteří otce odvezli. A potom jsme asi rok neměli žádné zprávy, nikdo nám neřekl, jestli je táta naživu nebo mrtvý,“ vzpomíná Josef P. Skála.

Jako osmiletý se směl spolu s maminkou zúčastnit soudního líčení s otcem-třídním nepřítelem. Ze soudcovy řeči vyplynulo, že pan Skála starší bude „zproštěn“ jakéhosi smyšleného obvinění - vzápětí však povstal soudce z lidu a vyslovil s takovým rozhodnutím nesouhlas: „Takže my jsme okamžitě z toho štěstí, že táta je osvobozen, prožili obrovské zklamání. Táta šel znovu do kriminálu a byl tam další tři nebo čtyři roky. A přestože nikdy nebyl odsouzen, přišli jsme úplně o všechno.“

Důvodem uvěznění obchodníka Skály byla zjevná snaha o hladké vyvlastnění podniku: komunistická konfiskace probíhala v jeho nepřítomnosti snáz. Matka Josefa P. Skály zůstala sama s dětmi a babičkou, byla zcela bez prostředků, živila rodinu jako uklízečka: „Dost často se stávalo, že babička dala na stůl večeři jen pro mne a pro sestru. Maminka a babička nám řekly, že už jedly. Ale mně to už tehdy bylo divné, protože jiné jídlo předtím doma nebylo.“

Otec byl po propuštění úředně poslán do hutí Poldi-Kladno, aby poznal „život dělnické třídy“- skončil jako závozník na stěhovacích nákladních autech. Nebyl jediným uvězněným členem rodiny: Josefův strýc, inženýr Josef Stejskal, prožil jako politický vězeň dvanáct let ve vězení na Mírově.

PŘEDCHOZÍ
1/2
DALŠÍ