Na českém meteorologickém nebi to bouří, a nejedná se přitom o žádný jev v atmosféře. Důvodem je návrh zákona o hydrometeorologické službě, který by nově zavedl pokutu až sto tisíc korun pro toho, kdo by varoval před nebezpečnými jevy.Výstrahy má totiž právo vydávat pouze Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Jenže v Česku fungují firmy nebo spolky, které obyvatele před takovými jevy často varují.

Českou republiku letos zasáhlo už devět potvrzených tornád, další čtyři se nepodařilo prokázat. Jejich výzkumem se zabývá třeba Robin Duspara, který vede spolek lovců bouřek Czech Thunderstorm Research Association.

Deník si s ním dal sraz před průmyslovým areálem ve Zvěřínku na Nymbursku. V minulých dnech ho poničilo právě tornádo. Přestože podle předběžných odhadů dosáhlo na třináctistupňové Fujitově škále (F0 až F12) jen síly F1, natropilo milionové škody.

close Následky řádění tornáda na Nymbursku info Zdroj: Deník/Vilém Janouš zoom_in Šéf spolku Czech Thunderstorm Research Association Robin Duspara

A právě Dusparův spolek, který má asi dvě desítky členů a stovky spolupracovníků po celém území Česka, se kvůli zákonu o hydrometeorologické službě cítí být nejistý. Pokuta sto tisíc korun za interpretaci meteorologických jevů by mohla být zničující. „Zákon obsahuje i body, které nejsou příliš vyjasněny a které by mohly v určitém výkladu znemožňovat naši práci a interpretaci meteorologických dat. Jedná se především o informace, které by mohly být brány nebo se jevit jako výstražné,“ vysvětlil Duspara.

Pozor na interpretaci

Normu předložilo ministerstvo životního prostředí, pod nějž ČHMÚ spadá. „Legálně získaná data od ČHMÚ lze využít libovolným způsobem, ale není možné tato data libovolně interpretovat. Toto má význam zejména pro oblast výstrah,“ uvedl mluvčí ministerstva Ondřej Charvát.

Nejednoznačnost se podle něho týká právě převážně meteorologických výstrah. „Setkáváme se s tím, že zejména veřejnost považuje jakékoliv publikované meteorologické předpovědi, upozornění a varování za produkty ČHMÚ a obrací se na nás nejen s žádostmi o jejich vysvětlení,“ poznamenal Charvát.

Uvedl i příklad. Třeba kvůli „svévolné“ interpretaci dat o stavu některého z vodních toků by někdo mohl dojít k závěru, že po vytrvalých deštích bude nutné vyhlásit druhý nebo třetí povodňový stupeň a zavést protipovodňová opatření nebo dokonce vyhlásit evakuaci.

Následně by se zjistilo, že došlo ke špatné interpretaci dat ČHMÚ, na jejímž základě vyjely složky integrovaného záchranného systému, zbytečnému zavedení protipovodňového opatření a evakuaci. To vše by bylo finančně nákladné nehledě na stres a případně i zdravotní následky evakuovaných lidí.

Návrh zákona chtějí změnit

Duspara nepopírá výhradní právo ČHMÚ vydávat výstrahy. Jen si není jistý tím, jestli úřady nebudou za výstrahu považovat i to, když některý ze členů spolku spatří tornádo a bude o tom informovat. „I když se tedy nejedná o poplašnou zprávu, nejedná se o žádné překročení zákona, tak může být člověk sankcionován, což si myslíme, že není úplně správně. Informace, která je prospěšná k ochraně obyvatelstva, by neměla být přestupkem,“ namítl.

Předpověďmi počasí se zabývá třeba také spolek Meteo Včasné varování, který má na Facebooku přes 150 tisíc sledujících. Přestože má varování přímo ve svém názvu, jeho zakladatel Tomáš Žák je také přesvědčen, že varování může vydávat jen ČHMÚ. „Jsme sice Meteo Včasné varování, ale nevarujeme. Vydáváme upozornění a podle definice je upozornění něco jiného než varování,“ vysvětlil.

Redaktor Deníku vyrazil s členy spolku Czech Thunderstorm Research Association po stopách tornáda na Nymbursku:

Po stopách tornáda, které řádilo na Nymbursku | Video: Deník/Vilém Janouš

Duspara ale není sám, komu se návrh zákona v této podobě nelíbí. Možná ještě větší problém s ním má třeba společnost Meteopress. Ta zaměstnává desítky meteorologů a stovkám tisíc lidí zasílá včasná a lokalizovaná varování. „Zákon tak, jak je dnes formulován, by nám toto opravdu mohl znemožnit,“ míní výkonný ředitel společnosti Michal Najman.

Navrhovanou úpravu navíc považuje za zbytečnou. Už dnes lze nekvalifikované nebo falešné výstrahy sankcionovat podle paragrafu šíření poplašné zprávy. „Uděláme, co je v našich silách, aby se toto v zákoně zpřesnilo, či ještě lépe úplně vypustilo,“ dodal.

Ministerstvo životního prostředí uvedlo, že tyto obavy se týkají meteorologie a klimatologie, které dosud nebyly právně ošetřeny, na což upozornila Bezpečnostní rada státu a která dala impuls ke vzniku zákona.

close info Zdroj: Deník zoom_in „V oblasti kvality ovzduší nebo hydrologie je veřejnoprávní regulace zavedena již řadu let a činnost soukromých subjektů to negativně neovlivnilo. Důvodem je právě skutečnost, že se stejně jako tento návrh zákona dotýká pouze plnění úkolů veřejné správy, nikoliv činností mimo ni,“ snaží se uklidnit úřad.

Návrh zákona už prošel připomínkovým řízením. V příštích dnech a týdnech bude ministerstvo životního prostředí připomínky analyzovat.