Nárůst ceny způsobilo několik faktorů. V roce 2009 byl po kůrovcové kalamitě na trhu přetlak dřeva a jeho cena klesla. Postupně však poptávka rostla a naopak nabídka šla s ústupem kůrovcové kalamity dolů. „Také je zapotřebí prodávat dřevo za nejvyšší možnou cenu v čase a místě obvyklou. Tam jsme udělali velký skok. Využili jsme i aukcí, v nichž jsme prodávali přes 20 procent dřeva," řekl bývalý ředitel NP Šumava Jiří Mánek, jenž stál v čele parku do konce letošního dubna, kdy jej ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) odvolal.

Park podle Mánka navíc postupně zlepšoval třídění poražených stromů. „Dali jsme si záležet, abychom prodávali dřevo za cenu odpovídající kvalitě. Díky častým kontrolám se nám nestávalo, že bychom prodávali kvalitní za cenu méně kvalitního. Občas jsme složili i celý kamion, abychom sortimentaci překontrolovali," uvedl Mánek.

Snížené náklady na zpracování

Potěšilo jej i to, že se povedlo snížit náklady při zpracování poraženého dřeva. V roce 2009 proto dělal zisk na krychlovém metru dřeva 354 korun, loni to bylo 1062 korun. „Výrobní náklady je třeba hlídat i v porovnání s výrobními náklady okolních hospodářů. Je to víc práce, ale vyplácí se to," řekl Mánek.

Připomněl, že také díky tomu park dokázal v roce 2013 v hospodář­ských výsledcích vykázat zisk 30 milionů korun. Přitom například v roce 2010 šlo o necelé tři miliony korun. Mánkův náměstek Jiří Kvapil uvedl, že organizace navíc vytvořila rezervu 30 milionů korun na pěstební činnost. Navíc prý loni ministerstvu životního prostředí vrátila 17 milionů korun určených na různé projekty.

Mánek kritizoval strategii

Jedním z důvodů Mánkova odvolání byla právě i kritika strategie vedení parku. Podle ní Mánek nadbytečně rozvíjel komerční aktivity na území NP Šumava. „Jsem přesvědčen, že to, co jsme dělali, bylo správně. Udělali jsem si analýzu komerčních aktivit desítek a desítek národních parků v Evropě. Nepřišli jsme s ničím neobvyklým, co by jinde už nedělali," uvedl Mánek.

Národní park Šumava dostával v poslední době roční příspěvek na činnost od ministerstva životního prostředí kolem 100 milionů korun. V minulosti to bývalo i trojnásobně více. Podle Mánka proto musí park shánět prostředky i z jiných zdrojů. „Když by stát dával ročně na chod 400 milionů korun, pak nemusí park dělat nic jiného. Ale za současné situace jsme se museli zaměřit i na další aktivity," řekl Mánek.