Takto vypadá smrt, cenní zuby legionář Pannonius. Právě se nasoukal do těžké kroužkové košile. Čeká jej druhý den expedice Caliga(e), v překladu Bota(y). „Nic náročnějšího jsem za dvacet let nezažil. A to jsem kdysi podnikl výpravu do Alp jako člen historické horské jednotky wehrmachtu,“ říká zkušený válečník starých časů civilním jménem Peter Šabík.

Má za sebou jednadvacet kilometrů v úmorném téměř pětatřicetistupňovém vedru. Před sebou podobnou porci. „Dělali jsme si srandu, že v takových podmínkách pochodovaly římské legie v Egyptě za Kleopatry,“ povídá autor projektu Martin Týfa.

Klaunská party starších lidí z Roháčovy a dětí z Lupáčovy ulice v Praze 3
Mezigeneračně. Děti a důchodci se sbližují na karnevalech či při kvízech

Expedice spojující vědu a historický vojenský pochod na základě informací odborníků zvolila trasu mezi dvěma archeologickými lokalitami, kde byl doložen římský pochodový tábor. Vyšli z Modřic na Brněnsku jižním směrem k Hradisku u Mušova blízko Pasohlávek, které sloužilo jako hlavní pevnost Římanů na našem území. Ve druhém století našeho letopočtu někdy za markomanských válek tam tábořili legionáři slavného císaře Marca Aurelia.

Kondice jako mariňáci

Někteří z nadšenců si už první den sáhli na dno. Podle Týfy na sobě vláčeli od dvaceti až do čtyřiceti kilogramů výstroje a výzbroje. Shodli se, že jejich předchůdci z dob římského impéria museli být velcí tvrďáci. „Rekruti rádi vybírali legionáře z fyzicky zdatných rolníků. Z pramenů pak víme, že legionáři byli zvyklí pochodovat zhruba pět hodin denně. Zvládli jsme to taky, ale se zastávkami na odpočinek se to natáhlo. Nejsme tak trénovaní. Co se týká kondice, dnes k nim mohou mít blízko mariňáci,“ vysvětluje Týfa.

Římané na zpevněných domácích cestách zvládli ujít až třicet kilometrů denně. „Největší obavy jsme měli o nohy a chodidla. Zjišťujeme totiž i vliv zátěže na typy otevřené (caliga) a uzavřené (calceus) vojenské obuvi. Většina z našich legionářů ale víc pocítila bagáž nazývanou furca – výbava s kůží a dekou na spaní, zásobou jídla na tři dny, osobními věcmi. Vše navěšené na kříži ve tvaru písmene té. Navíc pochodujete se štítem na zádech,“ popisuje zátěž Týfa.

Unikátní vojenský pochod ve stopách římských legionářů před téměř 2000 lety. Osm mužů vyrazilo na 50kilometrovou reálnou trasu mezi dávnými tábory u Brna a Pasohlávek. Každý nesl přes 25 kilogramů dobové výstroje a výzbroje.Unikátní vojenský pochod ve stopách římských legionářů před téměř 2000 lety. Osm mužů vyrazilo na 50kilometrovou reálnou trasu mezi dávnými tábory u Brna a Pasohlávek. Každý nesl přes 25 kilogramů dobové výstroje a výzbroje.Zdroj: Deník/Přemysl Spěvák

Tasit meč a ke konci pochodu čelit útoku barbarů? „Bylo by to drsné, až nepředstavitelné,“ přiznává muž s poznámkou, že v legiích se pamatovalo i na takové nebezpečí, proto na okraji formace pochodovali vojáci se štíty v rukou bez plné polní. V pohotovosti pro první obranu.

Současnou anabázi podnikl i legionář Oto, civilním jménem Filip Cvrkal z Kroměříže. „Krev, pot a slzy? Vypili jsme na pochodu hodně vody. Zpod brnění z nás proudil pot. Puchýř mám zatím jeden. Na slzy nedošlo. Na závěr jsem se odměnil římským vínem,“ směje se. Dávní legionáři při přechodech pili vodu s octem, případně i solí a mátou. Vojáci na expedici jedli sušené maso a ovoce, opět podobně jaké dávní legionáři. Jak ale Oto dodává, jim v sálavém horku apetit chyběl.

Za první světové války nastoupily ženy do továren na místa mužů, což vedlo k jejich bouřlivé emancipaci. Na druhé straně ale vznikl problém s nedostatkem mužů kvůli obrovskému množství padlých. Tento stav vedl až k bizarnímu legislativnímu návrhu
Zaveďte povinnou bigamii, zavelela Karpíšková. Návrh pobouřil Československo

Výstroj obnášela od tuniky, přes vesty pod plátové brnění či kroužkovou košili až po přilbice. Čím víc na severu se Římané pohybovali, tím podle Týfy přejímali i teplejší oblečení, jako kalhoty nebo vlněné ponožky. I do sandálů. Druhý den se to odvážlivcům hodilo, vycházeli totiž pro změnu za deště, ochladilo o víc než deset stupňů.

Unikátní vojenský pochod ve stopách římských legionářů před téměř 2000 lety. Osm mužů vyrazilo na 50kilometrovou reálnou trasu mezi dávnými tábory u Brna a Pasohlávek. Každý nesl přes 25 kilogramů dobové výstroje a výzbroje.Unikátní vojenský pochod ve stopách římských legionářů před téměř 2000 lety. Osm mužů vyrazilo na 50kilometrovou reálnou trasu mezi dávnými tábory u Brna a Pasohlávek. Každý nesl přes 25 kilogramů dobové výstroje a výzbroje.Zdroj: Deník/Přemysl Spěvák

Historická skupina se účastní dobových akcí i v zahraničí, pod označením jednotek slavné desáté legie (Legio X GPF). Ta měla bojovat s Caesarem v Galii a poté i na jeho straně v občanské válce. Později získala přídomek Gemina a působila i v Carnuntu (poblíž Bratislavy) a Vindoboně (Vídeň). Prokazatelně se jednotka z X. legie nacházela na českém území asi v době markomanských válek, potvrzují to nálezy v lokalitě Mušov.

Na cestě právě tam teď legionáři přecházeli po trávě, polních cestách nebo mezi obilnými poli, připomínaje lyrickou scénu z velkofilmu Gladiátor. Zkulturněná krajina je však zcela jiná než dva tisíce let nazpět.

Pohraničníci v akci
Smrt na hranicích: Vojáci stříleli i na děti, někteří ale schválně mířili vedle

„Době, kdy se tady střetávali Římané s Germány, se nejvíce podobají asi zbytky lužních lesů kolem řek Moravy a Dyje. Celá krajina ale nebyla divočina. Zvlášť podél řek vedly cesty,“ vysvětlil ředitel brněnského Archeologického ústavu Akademie věd Balázs Komoróczy.

Modelovou trasu a hlavní koridor, kudy na naše území téměř před 2000 lety s největší pravděpodobností pronikaly římské legie, vytvořil jeho kolega archeolog Marech Vlach. „I když je jižní Morava z velké míry zastavěná, tam kde to šlo, asi z devadesáti procent, jsme se vyhýbali zpevněným povrchům. Ojediněle v nějakém lesíku na nás dýchla i atmosféra dávné historie,“ doplnil za expedici Týfa.

Unikátní vojenský pochod ve stopách římských legionářů před téměř 2000 lety. Osm mužů vyrazilo na 50kilometrovou reálnou trasu mezi dávnými tábory u Brna a Pasohlávek. Každý nesl přes 25 kilogramů dobové výstroje a výzbroje.Unikátní vojenský pochod ve stopách římských legionářů před téměř 2000 lety. Osm mužů vyrazilo na 50kilometrovou reálnou trasu mezi dávnými tábory u Brna a Pasohlávek. Každý nesl přes 25 kilogramů dobové výstroje a výzbroje.Zdroj: Deník/Přemysl Spěvák

Na projektu spolupracuje kromě spolku Legio X GPF také Archeopark pravěku Všestary, spolek Gemina a akademici s Návštěvnickým centrem Mušov – Brána do Římské říše. Právě tam je cíl unikátního pochodu.

Vojáci dorazili ve středu kolem poledne a povyprávěli zájemcům, co vše je na cestě potkalo.

Výprava ve stopách Římanů

- Expedice Caliga(e): Spojení vědy, experimentální archeologie a vojenského pochodu jako před asi 2000 lety, době markomanských válek ve druhém století.

- Legionáři prošli na jižní Moravě trasu necelých 50 kilometrů mezi dvěma historicky doloženými římskými tábory (Modřice a Hradisko u Mušova nedaleko Pasohlávek).

- Historici odhadují, že průměrná zátěž běžného vojáka činila 20 až 40 kilogramů.

- Podle pramenů legionář ušel v nepřátelském prostřední až 20 kilometrů denně, na zpevněných cestách uvnitř impéria až třicet.

- Jeden z cílů projektu bylo vyzkoušet v praxi dobové vybavení římských legionářů včetně vojenské obuvi (otevřené i uzavřené).

- Okované vojenské boty z kravské kůže vydržely legionáři přibližně 4 měsíce (nové dostávali třikrát do roka). To znamená, že jen pro římskou armádu muselo být vyrobeno každoročně tisíce bot.