Obvodní soud pro Prahu 1 původně Beranovi uložil tři roky vězení s podmíněným odkladem na pět let. Městský soud v Praze pak zkušební dobu pouze zkrátil na tři roky. Loni v září verdikt potvrdil Nejvyšší soud, podle kterého justice důsledně vycházela z provedených důkazů, logicky a přesvědčivě hodnotila jejich věrohodnost a naplnila všechny zákonné požadavky.

"Skutkový stav věci byl zjištěn bez důvodných pochybností," stálo v usnesení Nejvyššího soudu. Beran tak neuspěl s tvrzením o extrémních vadách řízení, nedostatečném zjištění skutkového stavu a nesprávném právním posouzení. Ústavní stížnost byla posledním mimořádným opravným prostředkem.

Vynucené svědectví

Případ spadá do ledna 1989, kdy se v centru Prahy uskutečnila série demonstrací proti komunistickému režimu známá jako Palachův týden. Příslušníci StB údajně chtěli od mladíka nátlakem vynutit svědectví potřebné k připravovanému procesu s Václavem Havlem kvůli svolávání lidí na nepovolenou demonstraci.

Beran podle verdiktu mladíka při výslechu slovně napadal, vyhrožoval mu a bil jej obuškem po zádech, krku a hlavě. V kauze figuroval také jeho podřízený Kamil Líbal, který podle spisu výslech zapisoval do protokolu a nečinně přihlížel násilnému jednání nadřízeného. Líbal dostal dvouletou podmínku. Proti rozsudku se na rozdíl od Berana neodvolal. Podle Berana se skutek nestal a kauza je výsledkem msty ze strany odpůrců.

V souvislosti s děním kolem Palachova týdne byl dříve na 2,5 roku vězení pravomocně odsouzen tehdejší tajemník pražských komunistů Miroslav Štěpán. Podle verdiktu zneužil pravomoc, když přikázal, aby byla proti demonstrantům použita vodní děla a granáty se slzotvorným plynem.

V jiné kauze předloni pravomocně rozhodl pražský městský soud. Potvrdil podmínky pro tři bývalé příslušníky StB, kteří podle obžaloby v červnu 1989 unesli a zbili tehdejšího disidenta Petra Placáka.