„Výbor pro práva dítěte v Ženevě kritizoval před dvěma lety ČR za to, že nedodržuje kodex marketingu náhrad mateřského mléka a málo podporuje tzv. baby friendly iniciativy," řekla. Význam kojení pro zdraví dítěte i matky a jeho ekonomický přínos připomíná týden kojení, letošním tématem je zakládání podpůrných skupin matek.

Mydlilová je lékařkou v porodnici přátelské dětem (Baby friendly hospital) v pražské Thomayerově nemocnici. Ví, že udržet vysoké počty výlučně kojených dětí je těžké, protože se započítávají i děti narozené císařským řezem a nedonošené, a těch přibývá. Císařských řezů je v ČR 25,8 procenta, nedonošených dětí osm procent, ty s kojením mívají problém.

V ČR ze stovky porodnic získalo 67 titul Baby friendly hospital, přijaly deset kroků k úspěšnému kojení. Jen 67 procent českých dětí tedy má šanci, že se v těchto porodnicích narodí a kojení u nich bude zahájeno správně.

Větší podporu kojení ztěžuje podle Mydlilové i to, že málokterá porodnice je přizpůsobena k tomu, aby matka mohla pobývat trvale na pokoji i s nedonošeným dítětem. „Dítě má právo na svoji maminku a mělo by s ní být 24 hodin denně bezprostředně po porodu," zdůraznila.

Péče porodních asistentek

Mydlilová připomněla Norsko, kde vláda udělala vše pro to, aby v každém městě bylo laktační centrum se školenými odborníky. V ČR nahrazuje systémovou péči Laktační liga, od roku 1998 školí laktační poradkyně z řad matek a zdravotníků. V ČR by se podle Mydlilové měla také více rozvinout péče porodních asistentek. V Německu chodí za maminkou do desátého dne dvakrát denně porodní asistentka a 24 hodin je pro ni na telefonu.

„V Česku je po propuštění z porodnice v péči vakuum, obvodní pediatři to nemohou stíhat. Když je problém s kojením, vyřešení trvá tři, čtyři hodiny, někdy i celý den," podotkla.

Laktační liga dlouhodobě kritizuje také to, že nemocnice dostávají zadarmo vzorky umělé výživy a firmy dávají matkám slevové kupony na umělou výživu. V ČR bylo spočítáno, že pokud matka nekojí, utratí měsíčně 7000 korun jen za nákup umělé výživy.