Jak velká je po středečním vystoupení amerického prezidenta Donalda Trumpa hrozba válečného konfliktu mezi Teheránem a Washingtonem?
Nepochybně o dost menší, než byla. Ale to neznamená, že se v příštích dnech nemůže situace opět zkomplikovat a vyhrotit.

Co budoucnost Iráku, kde už dnes de facto vládnou proíránští šíitové? Mají tam západní síly dál působit? A nestal by se bez nich z Iráku íránský satelit?
Stažení západních sil by způsobilo, že by se z jižního Iráku nepochybně stal ještě větší íránský satelit, než je tomu dnes. Kurdské oblasti by si šly svojí cestou a v sunnitských oblastech by zřejmě došlo k obnovení Islámského státu. Rozhořela by se opět občanská válka, která už v Iráku několikrát propukla.

Co bychom v této situaci měli dělat my Evropané, členské státy Evropské unie a Severoatlantické aliance?
Evropa nemůže dělat skoro nic. Evropa, Evropská unie by měla především přestat snít o jaderné dohodě s Íránem, která v zásadě nefunguje a absolutně nic neřeší. Moc jiných nástrojů ale nemá. Proto jsem přesvědčen, že by se Evropa měla připojit k americkému tlaku na Írán.

A to jen ve snaze zabránit Teheránu ve vývoji jaderných zbraní, nebo i proto, že Írán destabilizuje své okolí?
Jestli někdo patří mezi největší destabilizátory Blízkého východu, tak pokud se bavíme o státní moci, je to právě Írán. A to tím, co dělá v několika jiných zemích oblasti – počínaje Afghánistánem přes Irák, Sýrii, Libanon po Jemen. A prsty mají Íránci i v jiných konfliktech.

Když se vrátíme ke snahám Íránu vyrobit jadernou bombu a raketové nosiče schopné zasáhnout Evropu, nebylo by lepší na Írán vojensky zaútočit dříve, než se mu to zdaří, a zlikvidovat tamní režim, dokud je čas?
To je několik otázek najednou. Íránci zatím nemají rakety, které dostřelí do západní či střední Evropy. Rakety, co mají, by dosáhly do Evropy pouze v případě, že by je vystřelovali ze Sýrie či z Libanonu. Zatím ale ty, které mají, do Paříže nebo do Prahy nedostřelí.

Ale snaží se takové mít…
Írán to nijak nezakrývá. Záměrně nezapojil do té jaderné dohody nic, co by se týkalo vývoje raket. Írán se totiž neustále snaží své rakety zdokonalovat a zvyšovat jejich dolet a nosnost.

Neměli bychom v tom tedy Teheránu včas zabránit svržením tamního režimu?
Íránský režim nelze jednoduše svrhnout zvenčí. Pokud někdo svrhne íránský režim, tak to budou obyvatelé Íránu. Dříve či později se tak stane, byť v tuto chvíli je režim stále, zdá se, ještě pevně v sedle. A to přesto, že se potýká s vnitřními problémy.

A mělo by se zabránit Íránu získat jadernou bombu i cestou ozbrojeného útoku?
Já pevně doufám, že na rozdíl od Evropy, které je toto uvažování cizí, by alespoň USA v situaci, kdyby byl Írán těsně před sestavení jaderné bomby, přistoupily ke zničení vojenských zařízení, která se na výrobě atomové pumy podílejí.

Šlo by to ale vůbec?
Nebylo by to jednoduché, ale Američané by to se svými schopnostmi dokázali. A to takovým způsobem, že by schopnost Íránu vyrobit jadernou bombu oddálili na mnoho a mnoho let. Tedy možná navždy.