Lékař použije nejmodernější takzvanou vlhkou metodu léčby. V opačném případě půjdete do nemocnice a ošetřovat se bude tradičním způsobem. Důvod? Podle zákona je úhrada nastavena tak, že omezuje lékaři nasadit efektivní vlhkou léčbu. Nasazení moderní metody je totiž regulováno trojím způsobem: rozměrem, kdy se rána musí vejít do velikosti maximálně 10 krá10 centimetrů, úhrada se musí vejít do 150 korun za kus speciálního obvazu, a navíc tento postup musí schválit revizní lékař zdravotní pojišťovny.

„Právní úhrada by se měla změnit, protože je nesmyslná, neekonomická a diskriminující,“ tvrdí lékař Jan Stryja z chirurgického oddělení třinecké nemocnice. Podle něj tímto onemocněním trpí především starší lidé. A když je rána větší než předepsaný rozměr, mají na výběr. Buď si musejí léčebné prostředky sami hradit, nebo jít do nemocnice a platit poplatky za pobyt.

Kromě toho, tradiční způsob léčby je mnohem bolestivější a nese s sebou daleko více rizik. „Obyčejná gáza zadrží podstatně méně sekretu nebo hnisu, které vytékají z rány a musí se častěji převazovat. Tím ale nemocné místo není v klidu. Zvyšuje se riziko poškození okolí, střídá se teplota, vlhkost,“ vysvětluje doktor Stryja.

Ministerstvo zdravotnictví změnu zákona připravuje. Zda dojde i na úpravu úhrad, je zatím otázkou. „Uvedený zákon se bude měnit v rámci druhé etapy reformy zdravotnictví. jestli dojde ke změně úhrad, to zatím nevíme, necháváme si vypracovat podrobné analýzy a na jejich základě rozhodneme,“ uvedl mluvčí ministerstva Tomáš Cikrt. Speciální obvazy jsou sice nákladnější než tradiční způsob léčby, ale ve výsledku se šetří, tvrdí Marcela Svěráková z České společnosti podpory zdraví. „Pacienti mohou být léčeni ambulantně a šetří se náklady s hospitalizací a léčebné komplikace,“ vysvětluje Svěráková.

Vředy v Česku
Bércovými vředy trpí až 200 tisíc Čechů, u diabetické nohy je to zhruba 110 tisíc pacientů.