Pokud by stát nedal zdravotnictví peníze předem, bylo by hůř

31. 12. 2013

ČTK

Praha – Pokud by stát do zdravotnictví neposlal v prvním pololetí čtyři miliardy korun předem v tzv. předsunuté platbě za své pojištěnce, stav veřejného zdravotního pojištění by byl neuspokojivý. Ministerstvo zdravotnictví to uvádí ve zprávě, kterou má vláda dostat na stůl 2. ledna. Předsunutou platbu musejí pojišťovny v druhé půli roku vrátit. Výdaje pojišťoven byly v prvních šesti měsících vyšší než celkové příjmy, a to i přesto, že úhradová vyhláška výdaje za péči omezila.

Ilustrační foto | Foto: DENÍK/Martin Štěrba

Podle zprávy uhradila Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) díky předsunuté platbě své závazky po lhůtě splatnosti 0,74 miliardy korun a snížila i závazky po splatnosti z 60 na 57 dnů. Nadále jí ale zůstává 2,2 miliardy vnitřního dluhu na běžném účtu, z něhož hradí zdravotní péči.

„Po vrácení podílu na předsunuté platbě 2,5 miliardy dojde v hospodaření VZP k prudkému zhoršení s výskytem závazků po lhůtě splatnosti," varuje ministerstvo s odkazem, že VZP zpracovala návrh nápravných opatření, která mají přispět k její stabilizaci. Mezi nimi je i půjčka od státu.

Vláda už tuto půjčku ve dvou splátkách schválila, celková výše činí 1,7 miliardy korun. VZP tak bude mít většinu potřebných peněz na vrácení předsunuté platby, zbytek musí získat z efektivnějšího hospodaření.

Šest zaměstnaneckých a oborových pojišťoven na rozdíl od VZP nevykazovalo v pololetí žádné závazky po splatnosti, ani nevyužívaly úvěrů a půjček. Zásoby na běžných účtech na úhradu péče se ale dost lišily – pojišťovny měly na úhradu péče na 20 až 65 dnů, VZP na dva dny.

Celkové příjmy systému v prvním pololetí byly 116,1 miliardy a meziročně klesly o 1,3 procenta, z toho z pojistného bylo 84,2 miliardy s nárůstem o půl procenta. Za státní pojištěnce měly pojišťovny 30,6 miliardy. I přes předsunutou platbu klesly meziročně příjmy VZP ze 75,1 na 73,4 miliardy. Kromě Revírní bratrské pokladny všem pojišťovnám příjmy stouply.

Výdaje klesly

Celkové výdaje systému v prvním pololetí byly 114 miliard a meziročně klesly o 2,1 procenta. V přepočtu na jednoho pojištěnce to bylo 10.955 korun. Na péči daly pojišťovny 110,5 miliardy, meziročně o jedno procento méně. Na provoz a investice daly 3,2 miliardy. Výdaje na péči klesly meziročně u VZP ze 75,4 miliardy na 72,7 miliardy, klesly také u Oborové zdravotní pojišťovny (OZP), u ostatních stouply. VZP dala na péči o jednoho pojištěnce v průměru 11.933 korun, což je nejvíc ze všech pojišťoven. Nejméně dala Vojenská zdravotní pojišťovna (VoZP), 9459 korun.

Sedm zdravotních pojišťoven, a to VZP, VoZP, Česká průmyslová zdravotní pojišťovna (ČPZP), OZP, Zdravotní pojišťovna Škoda (ZPŠ), Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra (ZPMV), Revírní bratrská pokladna (RBP) a Zdravotní pojišťovna Metal-Aliance (ZPMA) evidovalo k 1. lednu 2013 10,4 milionu pojištěnců, z toho VZP 6,1 milionu, tedy 58,5 procenta.