Soudci tak odročili úterní jednání, v níž projednávali druhou část reformy veřejných financí, která se týká zejména zdravotnictví včetně regulačních poplatků.

Opozice se snažila přesvědčit soudce o tom, že platit poplatky je v rozporu s Listinou základních práv a svobod. Podle ní mají občané právo na bezplatnou zdravotní péči a zdravotní pomůcky.

Soudci vyslechli obě strany. Šéf poslanců ČSSD Michal Hašek navrhl, aby u soudu vypovídal i předseda vlády Mirek Topolánek. Ten by měl vysvětlit, proč reforma veřejných financí nešla do parlamentu v sedmi samostatných částech, ale jako jeden balík. Podle předsedy komunistů Vojtěcha Filipa by ale stačilo, kdyby před soudce přestoupil jen ministr zdravotnictví Tomáš Julínek, který byl v Brně přítomen.

„Je nemyslitelné, aby se o popření bezplatnosti péče nerozhodovalo ve speciálním zákoně, který by byl řádně projednán a připomínkován,“ uvedl u soudu Hašek. Poplatky naopak hájila Miroslava Benešová (ODS), podle ní se poplatky v nějaké formě platí ve většině zemí EU.

Rychetský: Cítím politické tlaky

Opozice se opírá o názor některých ústavních expertů. „S protiústavností tady problém je, protože má jít o bezplatné poskytování zdravotnických služeb. Tedy poplatky jsou s tímto v rozporu,“ říká odborník na ústavu Václav Pavlíček. Nevylučuje ale, že při rozhodování soudu převáží „politický aspekt“. Na politizaci Ústavního soudu si přitom stěžoval v neděli v pořadu otázky Václava Moravce i jeho předseda Pavel Rychetský. Kvůli politickým tlakům připustil i možnost své rezignace.

ČSSD už s protestem proti vládní reformě jednou neuspěla. V lednu se sociální demokraté u Ústavního soudu pokusili zrušit daňovou část reformy. Odůvodňovali to i tím, že se k reformě opozice nemohla ani pořádně vyjádřit nebo že obsahovala například i takzvaný přílepek o stanovování cen léčiv. Přitom Ústavní soud loni v únoru dal poslancům najevo, že přílepky nebude tolerovat, když zrušil část zákona, která umožňovala odškodnit klienty zkrachovalých bank. „Ústavní soud nevykládá právo dostatečně důsledně,“ kritizuje za to Pavlíček soudce.

Zrušení poplatků by zasáhlo i nemocnice, které už například do platebních terminálů na úhradu poplatků či informování pacientů investovaly statisíce. Příjmy z vybraných poplatků ale budou počítat v milionech. Například ředitel jilemnické nemocnice Jiří Kalenský předpokládá, že za rok na poplatcích vyberou asi 2,7 milionu korun. Pro některé nemocnice ale představují poplatky významný příjem, který jim kompenzuje vyšší náklady.

Ty nemocnicím vzrostly poté, co vláda zvýšila sazby DPH u zdravotnických výrobků. Zvýšily se také ceny energií. „Právě díky penězům z poplatků můžeme zachovat stejný standard lékařské péče,“ upozorňuje mluvčí plzeňské fakultní nemocnice Renata Jenšíková. Podle ní je příjem z regulačních poplatků pro nemocnici nepostradatelný. „S penězi z poplatků počítáme. Pokud bychom o ně přišli, museli bychom náš rozpočet zásadně měnit,“ říká Jenšíková.

(šp, md)