Nařčení o nezákonném financování Fischerovy neúspěšné kampaně se objevilo poté, co se Fischerovi podařilo vyřešit půl roku trvající dluhy krátce po příslibu získání postu v úřednické vládě premiéra Jiřího Rusnoka.

„Policejní orgán to šetření ukončil a věc uložil bez toho, aniž by zahájil úkony trestního řízení, neboť dospěl k závěru, že není dáno podezření ze spáchání trestného činu," uvedl žalobce. Dodal, že nyní bude rozhodnutí policie přezkoumávat, s největší pravděpodobností se s ním však ztotožní. „Já jsem si ten návrh na uložení věci přečetl a žádné podezření ze spáchání trestného činu tam neshledávám, nicméně spisový materiál si ještě prostuduji," podotkl Lelek.

Fischer od počátku tvrdí, že financování jeho kampaně bylo v souladu se zákonem, dluhy ale splatil několik měsíců po uplynutí zákonné lhůty. Podle ministra za průtahy stála obava sponzorů z tlaku, kterému by mohli být vystaveni. Pochyby veřejnosti se však týkaly hlavně toho, že by Fischer mohl být kvůli darům jako ministr financí ovlivnitelný.

Domněnky, které se nepodařily zjistit

„Domněnky, že by mohlo být za něco někomu něco přislíbeno, to jsou prostě domněnky, které se nepodařily zjistit," prohlásil žalobce. Kvůli financování Fischerovy kampaně padla celkem tři trestní oznámení, jedno z nich podal kvůli údajnému poskytnutí a přijetí úplatku spolek Šalamoun.

Fischerova prezidentská kandidatura skončila s několikamili­onovým dluhem. Největší část dluhu, přes čtyři miliony korun, uhradil za Fischera po uplynutí zákonné lhůty jeho bývalý zaměstnavatel a majitel energetické skupiny CE Group Ladislav Dráb. Podle něho byly peníze jeho soukromým vlastnictvím. Dalším z významných dárců pak byl Štefan Havlík, který poslal někdejšímu premiérovi úřednické vlády 980.000 korun.