Policista na obchůzce získal informaci, že v zázemí blízkého nočního klubu mafie nedobrovolně drží skupinu žen a nutí je k prostituci. Strážce zákona chce okamžitě zasáhnout, ale nemůže. Zákon mu to totiž zakazuje. Tak vypadá situace dnes.

Od Nového roku začne platit revoluční změna policejního zákona, která mužům zákona mj. umožní vtrhnout nejen do zázemí živnostenské provozovny, ale i do soukromého bytu. Bez souhlasu majitele i bez povolení k prohlídce. Zato za použití násilí.

Považujete chystané posílení pravomocí policie při zásazích do soukromí občanů za obecně prospěšné? Diskutujte a hlasujte!

Zatímco ministerstvo vnitra to považuje za jeden z pilířů své reformy, někteří odborníci vidí právě v těchto dvou bodech problém. Aby řadový policista vykopl dveře vašeho bytu, postačí mu totiž pouhé podezření nebo jakékoliv oznámení. Třeba také pomstychtivé sousedky.

„Ve chvíli, kdy třeba sousedka nahlásí, že vedle v bytě dochází k násilí, je to oznámení o trestné činnosti a policie může zasáhnout,“ hájí právo policistů okamžitě jednat i v takovémto případě Vladimír Řepka z ministerstva vnitra.

S tím však nesouhlasí jeden z nejhlasitějších kritiků novely, člen Ústavně­právního výboru PSP ČR a poslanec za ČSSD Jeroným Tejc. „Takový výklad je naprosto nepřípustný,“ tvrdí.

INFOGRAFIKA Zásahy policie

Vnitro si nicméně za oběma paragrafy, které policistům uvedená práva dávají, stojí. „Policie se jen velmi složitě dostává do bytu, kde dochází k násilí, a to nový zákon změní,“ vysvětluje Řepka. Policisté prý podle něj nebudou při podezření hned vykopávat dveře domů. „Nejdříve zazvoní a ve chvíli, kdy by docházelo k bezprostřednímu ohrožení, a věc by nesnesla odkladu, je možné zasáhnout a vejít do bytu,“ mírní Řepka obavy části veřejnosti.

Mají se obávat také neonacisté?

Kromě práva okamžitě zasáhnout při podezření na domácí násilí, si vnitro hodně slibuje i od možnosti vstoupit bez povolení do živnostenské provozovny. „Umožní nám to důsledně potírat extremismus,“ říká ministerstvo.

Policisté už by se tak neměli vymlouvat na fakt, že proti hajlujícím neonacistům nezasáhli, protože šlo o soukromou akci a nebyli uvnitř.

Nadšení ministerstva ani policejního prezidia však nesdílí politolog a odborník na extremismus Zdeněk Zbořil. „V této podobě to bude mít minimální význam,“ řekl Deníku. „Důležitější, podle mého názoru, je, aby už konečně nějaký soud rozhodl, za jakých okolností jsou tyto koncerty trestně postižitelné,“ myslí si.

Sokol: Nemám žádné pochybnosti

Ani jedna z norem mě neznepokojuje, řekl Deníku bývalý ministr vnitra a spolutvůrce původního zákona o policii z roku 1991, advokát Tomáš Sokol o obou diskutovaných částech novely.

„Formulace jsou sdostatek konkrétní, aby byl postup policistů kontrolovatelný a bylo možné ověřit, zda zákon nezneužili či nevykládali příliš extenzivně, v rozporu s Listinou základních práv a svobod,“ zdůvodňuje své tvrzení.

Přesto se podle něho v případě paragrafu upravujícího vstup do obydlí nepochybně jedná o zásah do domovní svobody, tedy do nedotknutelnosti obydlí. Nedotknutelnost obydlí je však podle něj právem ústavním, nikoli však absolutním.

„Nejde o úpravu, jež by budila pochybnosti již tím, zda je vůbec odůvodněná. Jediné, oč tu tedy půjde, je to, aby zákon nebyl zneužíván,“ upozorňuje s tím, že to už je věcí výkladu. Ke sporům, zda byl zásah zákonný, prý dochází v podobných případech relativně často. „A docela často pak závěr zní, že zásah zákonný nebyl,“ dodává Sokol.
Tejc: Chybí ochrana proti zneužití

Výklad, který norma o právu policie vtrhnout do soukromí obyvatel umožňuje, je nepřípustný, tvrdí člen Ústavně­právního výboru Poslanecké sněmovny Jeroným Tejc (ČSSD). Jako příklad uvádí formulaci „odvrácení závažného ohrožení veřejného pořádku a bezpečnosti“.

„Některými policisty je vykládána jako oprávnění zasahovat kdykoliv, kdy bude páchán přestupek proti veřejnému pořádku,“ řekl Deníku Tejc.

Podle jeho názoru to může vést k nepřesným výkladům a není zajištěna ochrana proti zneužití. „I proto jsem chtěl, aby jako podmínka využití tohoto oprávnění byl například vyžadován souhlas nadřízeného,“ vysvětluje.

Navíc upozorňuje, že řada drobných živnostníků má své provozovny doma nebo v rodinném domku a v případě vstupu policistů může docházet ke sporům. „Ochrana a nedotknutelnost soukromí je hodnotou velmi vysokou, než abychom umožnili vstup policistovi kdykoliv bez souhlasu za vágně formulovaných podmínek,“ dodává.