„Zákon některá ustanovení GDPR upřesňuje a vysvětluje v podmínkách českého právního řádu. Jde například o výslovné omezení výše pokut nebo zavedení některých výjimek,“ řekl Deníku Ondřej Krátoška z ministerstva vnitra.

NEJSME V TOM SAMI

Pokud vše půjde podle představ ministerstva, poslanci budou zákon projednávat na dubnové schůzi. „Vláda bude navrhovat přijetí v prvním čtení tak, aby byl přijat co nejdříve,“ slíbil Krátoška. Podle něj je obdobná situace i v dalších členských zemích – potřebné zákony jich podle něj přijala necelá čtvrtina. „Většina států má příslušnou adaptační legislativu buď v zákonodárném sboru anebo těsně před předložením,“ konstatoval.

Blížícího se květnového data se nyní bojí třeba starostové. „Pro obce to znamená, že nařízení bude účinné v plném znění včetně hrozby vysokých sankcí mnoha desítek milionů korun,“ řekl Deníku předseda Svazu měst a obcí František Lukl. Právě obce povinně ze zákona zpracovávají řadu osobních údajů svých obyvatel. „Účel a někdy i prostředky určuje ústřední orgán, přesto budou vystaveny hrozbě vysoké sankce,“ obává se Lukl.

„Za porušení povinnosti jde podle nařízení GDPR udělit pokutu až 20 milionů eur. To je zhruba 540 milionů korun,“ připomněl místopředseda KDU-ČSL Marian Jurečka. „A není vyloučené, že pokuty by se mohly začít rozdávat už k 25. květnu,“ míní. Lidovci proto navrhují, aby se zrušily sankce pro obce, úřady a neziskovky.

Před pozdní přípravou zákonného rámce loni varovaly i firmy. Vadilo jim třeba, že vláda nevedla systematickou osvětovou kampaň. „Informací je již dostatek, někdy až přebytek, ale bohužel jsou málokdy objektivní a přesné,“ posteskla si viceprezidentka Svazu průmyslu a dopravy Milena Jabůrková.

MAJÍ SE LIDÉ BÁT

Firmy se podle ní setkávají s extrémy. Na jedné straně jde o vyvolávání paniky a nabízení služeb, které jdou daleko nad rámec požadovaný novým nařízením. „Na straně druhé s nepřiměřeným optimismem, který firmy až příliš uklidňuje a neupozorňuje na úskalí a náklady, které GDPR do praxe přinese,“ konstatovala Jabůrková.

Občané se o peníze v souvislosti se zaváděním pravidel nejspíš bát nemusejí. Podle advokáta Filipa Michalce z advokátní kanceláře Dentons ale nelze vyloučit, že správci, kteří spravují velké množství osobních údajů, například banky či mobilní operátoři, své zvýšené náklady promítnou do ceny pro spotřebitele. „Zvýšené náklady lze očekávat i ve státní správě,“ dodal Michalec.

Proč vůbec národní legislativu k nařízení EU potřebujeme? „Hlavním smyslem je upravit to, co není výslovně obsaženo v GDPR,“ uvedl Michalec. Chystaný zákon by měl také určit věkovou hranici pro děti, od níž mohou poskytovat souhlas s publikováním svých fotografií na internetu – například u školních snímků.