Co má umět maturant
Týká se to i klíčových zkoušek. „Maturant by měl být vysoce samostatný, měl by umět řešit nepředvídatelné situace, pracovat s informačními zdroji. Pochopitelně by měl mít nějaké penzum znalostí ze základní a střední školy, které ale neprokáže tím, že napíše test z českého jazyka připravený Cermatem, nebo absolvuje profilovou zkouškou na potítku, kde vychrlí nějaký objem dat. Určitě by ho ale prokázal v celoročním projektu, který by vypracoval v rámci maturitní zkoušky. V něm by měl k dispozici všechny informační zdroje a mohl by spolupracovat v týmu,“ míní Kartous.
Dějepis učit jinak
Předkládá i návrh na úplně jiný přístup k výuce dějepisu: „To, že se ustálil model, kde se začíná pravěkem a starověkým Egyptem, je jen zvyk, dokonce možná směšný. Detailní znalosti faraonských dynastií jsou k ničemu, protože se současným Egyptem nemají nic společného. Můžeme změnit obsah vzdělávání tak, aby se děti nebiflovaly letopočty o trvání egyptských říší, ale porozuměly kontextu, dějinnému vývoji, souvislostem mezi dneškem a minulostí. Faraoni a Punské války se asi lépe učí a určitě snadněji testují, ale to neznamená, že to máme tak nechat na věky. To už je role pro ty, kteří řídí vzdělávací systém.“
Dezinformace jako metla nového věku
Bohumil Kartous jako mluvčí Českých elfů se obsáhle věnuje i dezinformacím, v nichž vidí jednu z největších nástrah internetového věku. „Pokud se s nízkou mírou znalostí pustíme do vyhledávání informací, pravděpodobně se staneme obětí dezinterpretace nebo přímo dezinformace. Především to platí u exponovaných témat, jež udávají tón společenské diskuze. Podle mě je proto jeden z nejdůležitějších úkolů vzdělávacího systému učit, jak pracovat s informačními zdroji, ověřovat jejich důvěryhodnost,“ je přesvědčen.
A co soudí o roli inovací či důvěře lidí v politiky a instituce? Dočtete se v zítřejším vydání tištěného Deníku.
