Odborníci ze 469 projevů zjistili, že Klaus byl ve svém druhém funkčním období mnohem kritičtější. „Zatímco v prvním zastával až na výjimky nekonfliktní postoje, ve druhém se stal v některých tématech téměř nesmiřitelným. Změna chování může souviset s tím, že v prvním funkčním období musel vystupovat umírněně proto, aby měl větší šanci obhájit svůj post," vysvětluje politolog Miloš Gregor.
Podle něj je ale možné, že za změnou stojí aktuální události. „To se týká například ekonomické krize Řecka, která přišla až v jeho druhém volebním období. Klaus se v něm zabýval především kritikou některých kroků Evropské unie. Asi tři čtvrtiny projevů k ní byly negativních. Před rokem 2003 to bylo jen sedm procent," počítá Gregor, který analýzu zpracoval společně politology Otto Eiblem a Alenou Mackovou.
Evropská unie byla také nejčastějším tématem prezidentových projevů. Celkem jí jich věnoval 135, zahraniční politikou se zabýval ve 117 případech. Na opak životnímu prostředí věnoval pouze devatenáct projevů za období od začátku roku 1995 do letošního února. „Zdravotnictví a školství téměř úplně vynechal," tvrdí Gregor.
To, zda si svoji kritikou Klaus ušlapával půdu pro další politickou kariéru, se podle něj nedá říct. „Nemám křišťálovou kouli, těžko odhadnout, co Klaus chystá," podotýká politolog.
