Ve všech čtyřech zemích převažují ti, kteří označují ekonomickou situaci za špatnou či velmi špatnou, nad lidmi, kteří ji vnímají jako dobrou nebo velmi dobrou. Z průzkumů dále plyne, že Češi, Slováci a Poláci vidí ekonomickou situaci své země v lepším světle než při obdobném průzkumu na počátku roku. U Maďarů výrazný názorový posun nenastal.

Za velmi dobrou neoznačil ekonomickou situaci skoro nikdo z dotázaných, respektive v ČR a Maďarsku byl podíl takto odpovídajících lidí jedno procento, v Polsku a na Slovensku to nebylo ani procento.

Materiální podmínky

Ekonomickou situaci své země považuje za dobrou v Česku 14 procent respondentů, na Slovensku deset, v Polsku 25 a v Maďarsku osm. Za velmi špatný označilo hospodářský stav své země 14 procent Slováků, osm procent Čechů, čtyři procenta Poláků a sedm procent Maďarů. Nikoli za velmi špatnou, ale za špatnou považuje ekonomickou situaci své země 37 procent Čechů, 43 procent Slováků, 38 procent Maďarů a 28 procent Poláků.

Lidé také mohli odpovědět, že nevědí, jak ekonomický stav své země hodnotit, takových odpovědí bylo jen do pěti procent. Naopak velkou a kromě Slovenska všude největší skupinu tvoří lidé, kteří míní, že situace jejich země není „ani dobrá, ani špatná". V Česku to tak klasifikuje 38 procent dotázaných, v Polsku 39 procent, v Maďarsku 43 procent a na Slovensku 32 procent.

V průzkumu lidé hodnotili i materiální podmínky a očekávaný vývoj svých domácností a byli tázáni i na vyhlídky ekonomiky své země. Ankety ukázaly například to, že v Česku celkem dvě pětiny lidí považují materiální podmínky domácnosti za velmi dobré nebo dobré, což je jen o něco méně než v Polsku a víc než v Maďarsku a na Slovensku.