Půl roku strávil ve své původní rodině. Brzy zjistil, že zde žádné zázemí nemá. Přespával u známých, práci si nesehnal a brzy začal mít problémy se zákonem kvůli krádežím. Na začátku roku nastoupil k výkonu trestu.

Podobný osud zažívá 58 procent mladých lidí, kteří odcházejí z dětských domovů – právě tolik z nich páchá trestnou činnost a končí v nápravných zařízeních. Na věci nic nemění ani fakt, že 46 procent dětí se vrací do svých původních rodin, které se o ně původně nedokázaly postarat, či je dokonce ohrožovaly na zdraví. Ukázal to výzkum, který provedlo Středisko náhradní rodinné péče s Vysokou školou ekonomickou.

Dětí v ústavech přibývá

V Česku přitom dlouhodobě počet dětí v ústavech stoupá.

„Nyní žije v 225 v dětských domovech a výchovných a diagnostických ústavech 7621 dětí,“ říká ředitelka Střediska náhradní rodinné péče Věduna Bubleová. K tomu ještě přičítá děti z kojeneckých ústavů a z ústavů sociální péče. „Celkem v ústavní výchově vyrůstá téměř 20000 dětí,“ uvádí. Pracovníci ústavů si shodně stěžují, že systém péče je nefunkční.

„O děti se stará pět ministerstev, které mezi sebou nekomunikují,“ říká Bubleová. Nikdo podle ní nepracuje s rodinami, ze kterých děti jdou do ústavů. Nutné je proto podle ní zvýšit počet terénních sociálních pracovníků.

#nahled|https://g.denik.cz/1/3d/infograf_deti_ustavy_denik-galerie.jpg|https://g.denik.cz/1/3d/infograf_deti_ustavy.jpg|Děti z ústavů odcházejí špatně vzdělané#

„Chybí též zajištění následné péče, kterou zajišťují především občanská sdružení, ať už jde odomyna půli cesty nebo azylové domy. Malou podporu má i alternativní rodinná péče,“ dodává s tím, že počet pěstounů se stále snižuje. Ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas připouští, že systém této péče je zbytečně komplikovaný, řešení by ale měl přinést návrh meziresortní komise, který by měl být hotovýdo konce roku. Cestu k posílení terénních pracovníků vidí ministr v navýšení jejich počtu v rámci obcí. Jejich počet by přitom mohl být určen formou kvót.

Řada dětských domovů již prošla značnými změnami – začaly fungovat podle modelu rodiny.

„Máme šest rodinných skupin, každá z nich má svůj plnohodnotný byt, kde se vychovatelé s dětmi snaží co nejvíce přiblížit životu běžné rodiny,“ říká například ředitel dětského domova v Ostrově nad Ohří Petr Zmunda.

Nový projekt

Zapojit děti do běžného života se nyní pokusil i projekt Vysoké školy ekonomické a Střediska náhradní rodinné péče. Do něj se zapojilo 170 mladých lidí z 26 dětskýchdomovů.

„Naučili se základní práci s počítačem, byl pro ně připraven i kurz, zaměřený na komunikaci s úřady,“ uvedl Miloš Pádivý z Centra tělesné výchovy a sportu VŠE.