Hovorka totiž navrhl usnesení, které by zavázalo poslance a ministry KDU-ČSL nehlasovat pro privatizaci zdravotních pojišťoven.

Čeho svým návrhem chcete dosáhnout?

Chceme, aby se sjezd jednoznačně vyjádřil k reformě zdravotnictví, zejména aby odmítl transformaci zdravotních pojišťoven na akciové společnosti a jejich privatizaci, stejně jako transformaci fakultních nemocnic na akciové univerzitní společnosti a jejich privatizaci. Aby KDU-ČSL deklarovala, že za to přijímá zodpovědnost.

Proč s privatizací zdravotních pojišťoven nesouhlasíte?

Pokládám za nutné zachovat jednotný systém zdravotního pojištění. Ministr Julínek navrhuje rozdělení pojistného do několika pojistných plánů, čímž myslím vnikne jenom nepřehledná změť. Nebyly by přesné standardy, byla by to ohromná džungle, což si myslím, že je špatně.

Nevznikla by tak ale konkurence, možnost pro pacienty připlatit si za lepší služby?

Chci, aby byl jeden pojistný plán. Jakmile budou definovány standardy, tak pak nic nebrání tomu, aby si pacient zaplatil nadstandard. Jeden pojistný plán by měl ale zajistit, že peníze půjdou do toho systému na základě jasných pravidel. Pravidla navrhovaná ministrem Julínkem nejsou transparentní. Jsou to jen obecná pravidla, volné formulace, které by umožnily různý výklad a mohl by znamenat zhoršení zdravotní péče a tím i ohrožení života pacientů.

Výhrady máte i k současnému systému poplatků ve zdravotnictví, jak ho chcete změnit?

Navrhovali jsme, aby se poplatky pojaly systémově. Aby regulovaly to, co mají skutečně regulovat. Podle nás nemají regulovat přístup do zdravotního systému přes praktické lékaře, zubaře, gynekology, možná i psychiatry – zkrátka ten první kontakt s lékařem. V těchto případech by vstup pacientů neměl být zpoplatněn. Teprve když lékaři budou posílat pacienty dál, ke specialistovi, nebo pokud půjdou pacienti do ústavní péče – ovšem s omezením na 28 dní – budou platit. Navrhujeme osvobození pacientů mladších 18 let a také seniorů nad 70 let. Chceme řešit i problémové skupiny v domovech důchodců – kde senioři musí odvádět 85 procent svých peněz domovu. Patnáct procent na živobytí je strašně málo.

Jaké další změny v poplatcích navrhujete?

Chceme více chránit chronicky nemocné, měli by být zohledněni. Také jsme navrhovali snížení poplatků na receptu – třicet korun je strašně moc.

Je podle vás tedy současná reforma zdravotnictví potřebná?

Není pravda to, co říkal třeba Miroslav Kalousek, že se reforma musí udělat proto, aby se vyřešily peníze do zdravotnictví vzhledem ke stárnutí populace. Neplatí totiž přímá úměra, že čím déle člověk žije, tím více čerpá zdravotní péče. Ve zdravotnictví vlastně člověk čerpá nejvíce těsně před smrtí, a to může být ve třiceti letech nebo v osmdesáti. Třeba když někdo dostane infarkt, tam náklady prudce stoupají, na věku přitom příliš nezáleží. Není to tak, že čím je člověk starší, tak nutně čerpá daleko víc.

Reforma je tedy podle vás postavena na špatných základech?

Reforma neřeší, jak by se do zdravotnictví přinesly další peníze. Chce pouze, aby se zdravotní pojišťovny prodaly soukromým vlastníkům. A ti se budou snažit tvořit zisk – systém bude náročnější, spousta peněz půjde pryč. Bude se zvyšovat tlak na to, aby lidé platili více. Přitom náklady na zdravotnictví jsou u nás nyní 7 procent hrubého domácího produktu, zatímco například v USA 16 procent.