Fotogalerie zde

„Nejdříve jsem chtěla mít čtyři děti, manžel pět. A když to tak přišlo, tak jsme si je nechali. Jsou přece naše,“ směje se jejich matka Helena Vítková.

Nejstarší z dětí Tomáš Vítek je rád, že má devět sourozenců. „Občas mě zlobí a je to trošku o nervy, většinou to je ale dobrý a legrace,“ vysvětluje. Není se čemu divit – v jednom z pokojů nocuje pět sourozenců i s rodiči.

Matka z povolání je „v zápřahu“ od rána do večera. „Vstávám ve čtvrt na šest a vzbudím děti, které dojíždějí do školy. Pak nachystám svačiny a snídaně. Po odchodu dalších dětí do školky zůstanu doma sama s nejmladšími holčičkami a poklízím. Když jdou spát, mohu uvařit oběd. Potom se to zase všechno začne hrnout domů,“ popisuje svůj běžný den desetinásobná matka.

I jedno dítě dokáže „zatočit“ s rodinným rozpočtem, natož deset. Vítkovi ale mají malé hospodářství se dvěma kravami a polnostmi, díky čemu je vždy co dát na stůl. Přísun peněz zajišťuje hlava rodiny Václav Vítek, který pracuje jako lesní dělník. Pomáhají i sociální dávky.

„Známí nám navíc často darují oblečení, které jim je líto vyhodit, takže s nakupováním prádla ve velkém problém nemáme. Většinou kupujeme boty. Raději nějaké kvalitní, které vydrží třeba i pro dvě děti,“ dodává Helena Vítková.

Největší komplikací je pro rodinu čas. „Vůbec se někam dostat je těžké. S nakupováním potravin mi proto pomáhá švagr z Brna. Problémem je i odtrhnout se od rodiny a jet nakoupit třeba vánoční dárky,“ vzpomíná na nedávné svátky matka.

Jedenácté dítě manželé Vítkovi neplánují. „Už nejsem nejmladší a byla bych radši, kdybychom na desítce zůstali. Pokud by ale bylo další na cestě, určitě bychom ho přijali,“ konstatuje děvětatřicetiletá Helena Vítková. Stejný postoj má i o rok mladší muž Václav, který byl téměř u všech porodů. „Děti, které přišly, jsem přijal, a kdyby jich bylo víc, tak by mi to nevadilo.“