Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Špatně spí až třetina lidí. Často kvůli životnímu stylu

Jižní Morava /INFOGRAFIKA/- Kdysi pracoval Libor Rudiš ze Znojemska ve směnném provozu. „Často jsem měl noční služby. Podle lékařů je to příčinou mých problémů se spaním," vysvětlil muž. Trpí jimi už dvacet let. Potíže se spaním má zhruba třetina lidí z jižní Moravy a Vysočiny. Citlivějším lidem vadí i změny letního a zimního času.

23.3.2014 12
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/archiv

Rudiš se budí i třikrát za noc. „Pomůže mi, když si zapálím cigaretu. Nejlépe pak spím od šesti ráno asi do půl osmé," řekl Rudiš. Unavený je už ve tři odpoledne. „Bral jsem léky, ale nic nezabralo. Navštívil jsem i odbornou ambulanci, ale prý se s tím nedá nic dělat. Všechny pokusy vydrží tak půl roku a pak se to vrací zpátky," postěžoval si muž.

Podle odborníků může často za poruchy spánku špatný životní styl. „Nespavost ale může způsobit jakákoli nemoc, která člověka ruší bolestí, poruchou pohybu nebo zažívacími potížemi. V současné době je nejčastější příčinou stres, životní styl s neustálou honbou za něčím, rychlý vývoj technologií, kterému se člověk nedokáže přizpůsobit, či mezilidské konflikty," poznamenal lékař Miroslav Moran ze spánkové laboratoře Fakultní nemocnice Brno.

Spánek. Infografika.

Změna času na letní by podle něj zdravému člověku problémy dělat neměla. „Aspoň pokud se na to nebude příliš soustředit. Citlivější lidé to vnímají výrazněji," poznamenal Moran. Domnívá se, že změna času už nemá v současné době příliš význam. „Myslím, že původně zdůrazňovaný ekonomický přínos již neplatí. Změna času spíš působí jen komplikace v dopravě, výrobě a podobně," tvrdí lékař.

Dodal, že ideálně by měl člověk spát šest až devět hodin denně. „Délka je individuální. Ovlivňuje ji genetika i prostředí. Pokud ale člověk spí příliš dlouho, má to stejné následky jako nedostatek spánku. Je unavený a víc mu hrozí třeba srdeční infarkt," vysvětlil Moran. Za poslední století se prý kvůli změně životního stylu délka spánku v průměru o hodinu zkrátila.

Někdy k vyřešení problému stačí vyměnit matraci. Na jejím vývoji se podílí specialisté z několika oborů. „Jedná se například o odborníky na anatomickou stavbu těla, kteří hodnotí, zda je matrace vhodná pro správnou oporu těla, uvolnění meziobratlových plotének, regeneraci kloubů a kvalitní prokrvování svalů a kloubů. Slovo mají alergologové, ortopedi, kožní lékaři nebo spánková laboratoř," upozornil František Hlaváč ze společnosti Magniflex, která se zabývá výrobou matrací.

problémy slavných
- Gaius Julius Caesar spal pouze několik hodin denně
- Isaac Newton nedokázal rychle usnout
- Napoleon Bonaparte nedokázal spát dlouho, protože neustále potřeboval obhlížet bitevní pole
- František Josef I. prý spal jen čtyři hodiny denně a už o půl páté vyřizoval poštu
- Adolf Hitler trpěl nespavostí, bral kvůli tomu mnoho léků

Dodal, že vliv mají i další aspekty. „Každý z nás je jiný, takže neexistuje jedna ideální matrace. Záleží na výšce, váze, stavbě těla, psychice, prodělaných operacích a podobně," připomněl.

Lidé, kteří pociťují dlouhodobé problémy, jež se jim nedaří vyřešit, by se měli obrátit na praktického lékaře. Ten zhodnotí situaci a pokud problém nevyřeší sám, pošle nemocného k neurologovi, krčnímu lékaři, psychiatrovi nebo psychologovi, případně do specializovaných spánkových laboratoří. Ty jsou například v Brně nebo v Jihlavě.

Pomoci mohou i byliny. „Z jemněji působících je na poruchy spánku vhodná například meduňka lékařská a dobromysl. Ty mohou pít všichni. Silnější účinek má chmel a třezalka tečkovaná, které jsou vhodné jen pro dospělé," vysvětlila bylinářka Valerie Pelikánová z Ostrova nad Oslavou na Žďársku.

Připomněla také kozlík lékařský. „Ten ale lze užívat nejdéle tři týdny a pak se musí týden vynechat. Na nespavost k pití čaje doporučuji rovněž užívat kozlíkové kapky. Lepší je také používat směs bylin složených z mírně i razantněji působících bylin, kde je účinnost výraznější," dodala Pelikánová.

Byliny používá už desítky let třeba důchodkyně Eliška Mikulová z Brna. „Před spaním si dám každý den šálek meduňky, kterou si sama sbírám na zahradě a suším. Je to příjemná tečka na konci dne," popsala rituál žena.

Autor: Jana Vondrová, Redakce

Potřebujete prášky nebo alkohol, abyste usnuli?

ANO

44 %

NE

56 %

Hlasovalo: 90

Anketa byla ukončena

23.3.2014 VSTUP DO DISKUSE 12
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Prezidentská debata ve vlaku Deníku 20. listopadu na cestě z Prahy do Ústí nad Labem. Michal Horáček
5 16

Kandidáti prošli vlakem. Pro mě je to pohádka, řekl Horáček

Předseda Pirátů Ivan Bartoš (upostřed) převzal v jednacím sálu Sněmovny osvědčení o zvolení poslancem před jednáním Poslanecké sněmovny 20. listopadu v Praze. Osvědčení nově zvoleným poslancům předával za Státní volební komisi Václav Henych (vlevo)
5 11

On-line: Poprvé se schází noví poslanci. Vondráček z ANO bude předsedou

AKTUALIZOVÁNO

Jana Novotná dohrála svůj životní zápas. Zemřela v pouhých 49 letech

/VIDEO, FOTOGALERIE, ANKETA/ V nedožitých padesáti letech zesnula po těžké nemoci tenistka Jana Novotná, wimbledonská vítězka z roku 1998. Na bývalou světovou dvojku vzpomínají tenisové legendy.

Mugabe prý vzdal marný boj. Kdo ho v čele Zimbabwe nahradí?

/VIDEO/ Zimbabwský prezident Robert Mugabe dnes údajně přistoupil na to, že rezignuje. Informuje o tom stanice CNN s tím, že třidevadesátiletému vládci i jeho manželce byla garantována imunita.

Další schůzky s ANO? Nejprve představí svou vládu Zemanovi

Hnutí ANO chce oslovit sněmovní strany s programovým prohlášením své menšinové vlády až potom, co záměr představí prezidentovi Miloši Zemanovi. Předseda hnutí Andrej Babiš před ustavující schůzí Sněmovny zopakoval, že vítěz voleb nedostal šanci na sestavení většiny, protože ostatní strany spolupráci striktně odmítly.

První lanovka v Praze jezdila na Letné. Nahradil ji jezdící chodník

První lanovka v Praze. Většině lidí se automaticky vybaví ta na Petříně. Nejde ale o první lanovou dráhu v metropoli. Dříve vznikla lanovka na Letné, která fungovala od roku 1891. Ze začátku ji poháněl systém vodní převahy, poté jezdila na elektřinu. Později vozil na Letnou návštěvníky takzvaný pohyblivý chodník. Dnes po lanovce najdete už jen zbytky opěrných zdí.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT