Největší jednotka by opět měla působit v Afghánistánu. V roce 2017 v něm česká armáda chce mít až 270 vojáků, o rok později o 20 méně. Dalších 20 vojáků nebo vojenských policistů bude určeno pro ochranu českého velvyslanectví. Druhý nejpočetnější kontingent by česká armáda měla vyslat do Mali, kde má působit celkem až 60 osob. Stejně jako letos jich většina bude součástí výcvikové mise EU.

Česká armáda chce i nadále působit na Sinaji, kam posílá až 25 vojáků a letoun CASA C 295M, a na Golanech, pro které nabízí až pět vojáků. Tradičním místem působení českých sil je Balkán. Deset vojáků podle navrženého plánu bude působit v Bosně a Hercegovině, dva v Kosovu.

Protipirátská operace

Česko bude stále pokračovat ve svém dosavadním působení v námořních operacích EU, tedy v protipirátské operaci EU v oblasti Afrického rohu a v operaci EU zaměřené na omezení migrace ve Středomoří. V obou případech české vojsko pošle odborníky do velitelských struktur.

Další stovky vojáků budou určeny pro případné rychlé nasazení v rámci operací NATO nebo OSN. Do aliančních sil rychlé reakce bude příští rok vyčleněno 810 vojáků, v roce 2017 jich bude 380. Dalších 200 vojáků bude připraveno se zapojit do případné mírové operace OSN. „Pokud by měly být jednotky nasazeny, bude zpracován samostatný návrh," podotkl ministr obrany Martin Stropnický (ANO).

Branný výbor podpořil v jiném návrhu také vyslání 35 vojáků do Iráku, a to v podobě leteckého poradního týmu. Čeští vojáci budou v Iráku pomáhat do konce přespříštího roku s výcvikem pilotů pro podzvukové bitevníky L-159. Jde o český příspěvek v boji proti takzvanému Islámskému státu. Náklady se předpokládají ve výši 264 milionů korun.

Sněmovna dále projedná opětovné vyslání až 75 vojáků k ochraně vzdušného prostoru Islandu, jak o tom už rozhodla vláda. Mise se letos uskuteční od 26. září do 10. listopadu a má přijít na 36,4 milionu korun.