Nynější schůze dolní komory pokračuje od úterního odpoledne. Měla by skončit v pátek.

Změny v dalším vzdělávání lékařů horní komora zamítla

Změny v dalším vzdělávání lékařů po promoci na lékařské fakultě horní komora zamítla. Předloha by podle senátorů nepřispěla ke zjednodušení ani ke zpřehlednění vzdělávacího systému, jen by se podle nich prohloubil nynější neutěšený stav.

Novela vyvolala debaty hlavně kvůli vyřazení praktického lékařství pro děti a dorost ze základních specializačních oborů. Předpokládá se ale, že poslanci senátní veto přehlasují.

Distributoři by měli dodávat léky „bez zbytečného odkladu"

V normě o omezení reexportu léků se Senát postavil proti dvoudenní lhůtě na jejich dodání do lékáren. Povinnost do novely vtělila Sněmovna, jež tak chtěla řešit situaci, kdy někteří velkodistributoři údajně nedodávají vyžádané léky do některých lékáren.

Kritici tvrdí, že povinnost by byla v rozporu s principy hospodářské soutěže a s pravidly jednotného unijního trhu. Senátoři místo toho doporučili schválit formulaci, podle níž by distributoři byli povinni dodávat léky „bez zbytečného odkladu".

TOP 09 a ODS s otcovskou nesouhlasí

Otcovská spočívá v týdenní placené dovolené. Muži by dostali možnost nastoupit na ni do šesti týdnů po narození potomka. Pokud odváděli nemocenské pojištění, dostávali by z něj 70 procent vyměřovacího základu svého příjmu, tedy stejně jako ženy na mateřské. Pravicová opozice TOP 09 a ODS se zavedením otcovské nesouhlasí. Pravice na rozdíl od vlády tvrdí, že rodinné vazby ani rovnost mužů a žen nezlepší. Předloha předpokládá i vyšší nemocenskou pro dobrovolné záchranáře a rozšíření nároku na sirotčí důchod.

Vyšší příspěvky zaměstnavatelům na plat lidí se zdravotním postižením Sněmovna patrně vloží do vládní novely o zaměstnanosti, která míří hlavně na zneužívání dočasného vysílání pracovníků do ciziny. Příspěvky budou moci v souvislosti s růstem minimální mzdy dosáhnout až 9.500 korun měsíčně místo nynějších 8.800 korun. Nárok na ně má zaměstnavatel, který zaměstnává na chráněných pracovních místech víc než polovinu lidí se zdravotním postižením z celkového počtu pracovníků.

Jedná se o plošném zavedení občanek s elektronickým čipem

V novele služebního zákona by Sněmovna měla dát výjimku z podmínky maturitního vzdělání pro přijetí do státní služby referentům starším 50 let s nejméně dvacetiletou praxí. Ostatní referenti bez maturity by měli šanci doplnit si vzdělání v příštích pěti letech.

Ve finále je i předloha, která státu umožní zavést plošně občanské průkazy s elektronickým čipem. Lidé by navíc podle úprav výboru pro veřejnou správu mohli žádat o vydání průkazu a cestovního pasu ve zkrácené lhůtě. Doklad by za vyšší poplatek měli do jednoho pracovního dne, nebo do pěti dnů od podání žádosti.

Sněmovna by se měla věnovat v příštím týdnu úvodní debatě o některých poslaneckých normách. Patří k nim změny ve zkouškách advokátů i kárných opatřeních a zavedení možnosti bezplatného právního zastoupení v civilních sporech.

Čtěte také: TOP 09 představila dlouhodobou vizi, chce zvyšovat životní úroveň