První varianta by si podle vlády vyžádala proti současnému stavu navíc 103 milionů korun, v případě nejvyšší varianty by na dodatečné náklady bylo třeba přes 1,3 miliardy. Navýšení by bylo shodné pro všechny kategorie ústavních činitelů, tedy i pro soudce.

Vláda se rozhodla, že nechá na poslancích, kterou z variant nakonec zvolí. Její návrh reaguje na rozhodnutí Ústavního soudu, který zrušil ustanovení zákona týkající se soudcovských platů. Parlament platy předloni snížil o čtyři procenta, to ale Ústavní soud u soudců zrušil. Vláda tak navrhla do roku 2014 platy politiků zmrazit a soudcům se stanovily vyšší základny pro výpočet příjmu pro loňský rok a pro období od letoška do roku 2014. I to ale Ústavní soud odmítl.

Vládní návrh tak přichází s tím, že od příštího roku se platy všech ústavních činitelů, prezidenta, ministrů, zákonodárců, soudců a dalších budou vycházet z jedné platové základny. Ta bude záležet na tom, pro kterou variantu se poslanci rozhodnou. Vláda v důvodové zprávě uvádí, že to bude výrazem rovnosti tří mocí ve státě. „Toto řešení zamezí vzdalování se úrovně platů za výkon jednotlivých funkcí představitelů moci zákonodárné, výkonné a soudní," uvádí vláda.

Nečas: Jde o krok vynucený Ústavním soudem

Návrh už odsoudil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Jaroslav Zavadil. Také podle místopředsedy ČSSD Lubomíra Zaorálka není v současné době čas na zvyšování platů ústavních činitelů. Premiér Petr Nečas (ODS) návrh hájí tím, že jde o krok vynucený Ústavním soudem.

Předseda poslaneckého klubu TOP 09 a Starostů Petr Gazdík zároveň navrhuje, aby byli v budoucnu poslanci penalizováni za neúčast na schůzích v podobě srážky ze mzdy. Jediným přípustným důvodem pro absenci na plénu by byla nemoc nebo zahraniční cesta organizovaná sněmovnou, uvedla dnes Česká televize. Z omluvenek, které musejí poslanci předkládat z rozhodnutí předsedkyně dolní komory Miroslavy Němcové, tak mají zmizet rodinné nebo osobní důvody.

Vládní návrh na zvýšení platů ústavních činitelů si můžete přečíst ZDE.