Pravidla, která by měla ulehčit vzdělávání handicapovaných a sociálně znevýhodněných dětí v běžných školách, byla schválena na jaře 2015. Bouřlivou debatu laiků i odborné veřejnosti vyvolala především v posledních měsících. Předkladatelé v důvodové zprávě uvádějí, že převažují záporná stanoviska. Odklad by podle nich vytvořil „dostatečný časový prostor k řádnému vyjasnění jejích negativ, jakož i dostatečný čas k přípravě škol pro její zavedení v praxi".

Kritizována je především údajná snaha začlenit do běžných škol více dětí s lehkým mentálním postižením. Ministerstvo školství opakovaně vysvětlovalo, že se nebudou rušit školy vzdělávající převážně tyto žáky a že si rodiče budou moci vybrat, kde chtějí nechat své dítě vzdělávat. Nová pravidla podle vedení resortu především zajišťují, že každé dítě bude mít nárok na úhradu potřebné podpory ze státního rozpočtu.

Komunistická poslankyně Marta Semelová se snažila odklad prosadit už do letošní novely školského zákona, která zaváděla povinný poslední rok předškolního vzdělávání, povinnou maturitu z matematiky a jednotné přijímací zkoušky na střední školy. Tehdy poslanci její pozměňovací návrh zamítli.

Předlohu komunistických poslanců posoudí před jejím projednáváním v zákonodárných sborech vláda. Autoři navrhují, aby byla ve Sněmovně schválena zrychleně už v úvodním čtení. Už nyní je ale s pravděpodobností hraničí s jistotou zřejmé, že případné přijetí novely do letošního září není reálné.