Pro nižší růst platů politiků zvedlo ruku 124 poslanců z řad ANO, Pirátů, SPD, ČSSD, KSČM, KDU-ČSL a STAN ze 146 přítomných. Proti byl podle záznamu jen Pavel Bělobrádek z KDU-ČSL. Poslanci ODS, TOP 09 a také Pavel Staněk (ANO) a Tomáš Hanzel (ČSSD) se hlasování zdrželi.

Základní měsíční plat například poslance a senátora by se měl zvýšit o 6500 korun na 82,4 tisíce měsíčně. Původně měl přitom stoupnout až na 90,6 tisíce korun. Plat ministra by nově činil zhruba 157 tisíc korun, nikoli původně předpokládaných 173 tisíc korun. V současné době ministři berou 144,7 tisíce měsíčně. Prezident by měl brát 274,5 tisíce korun za měsíc, tedy o 21,7 tisíce víc než nyní.

Opoziční hnutí SPD Tomia Okamury neprosadilo zmrazení platů prezidenta, senátorů, poslanců a členů vlády na tři roky v nynější výši. Piráti zase neuspěli s návrhem, aby se platy počítaly z průměrné mzdy v celé ekonomice, nikoli jen ve veřejné sféře, jak tomu je v současnosti.

Předlohu nyní dostane k posouzení Senát, který má na projednání návrhů zákonů měsíc. V současnosti není jasné, jak se horní komora k předloze postaví. Může ji také vrátit k opětovnému projednání poslancům. Prezident má lhůtu pro podpis zákonů dalších 15 dnů. Je tedy také možné, že vrcholným politikům vzrostou platy od ledna razantněji, ale poté, až bude novela účinná, poklesnou.

Rozsáhlá debata

Mimořádná schůze Sněmovny k platové novele se uskutečnila z popudu poslanců Pirátů a SPD. Trvala asi půldruhé hodiny. Šéf pirátské frakce Jakub Michálek podotkl, že řada lidí vnímá jako problematické, že by plat poslance měl vzrůst o víc, než je jejich měsíční mzda. Naopak předseda klubu TOP 09 Miroslav Kalousek označil za nedůstojné, že zákonodárci rozhodují o vlastních platech. Podotkl, že kdyby před osmi lety neprosadil zmrazení platů vrcholných politiků, nehrozil by nyní jejich razantnější růst. "Lidská paměť je krátká a populismus některých z nás bezbřehý," řekl.

Končící poslanec KSČM Vladimír Koníček, který míří do vedení Nejvyššího kontrolního úřadu, poukazoval na základě údajů z loňského státního závěrečného účtu na to, že průměrný plat poslance byl nižší než soudce i státního zástupce. V souvislosti s nynější debatou mluvil o "sebebičování".

Poslankyně ČSSD Alena Gajdůšková se přimlouvala za zvýšení částek na asistenty zákonodárců a na posudky, aby poslanci a senátoři měli obdobné podmínky pro práci jako soudci, kteří mají k dispozici soudní aparát. Podle Pavla Juříčka (ANO) by bylo férovější navázat platy politiků na hrubý domácí produkt nebo nepřímou úměrou na zadlužení státu.

Ostrou debatu pak vzbudilo neschválení Okamurova návrhu na zmrazení platů. "Sami sobě si tady odhlasujete vyšší platy," řekl na adresu poslanců ostatních stran. Podle Piráta Mikuláše Ferjenčíka však hnutí SPD úpravu podalo jen díky tomu, že vědělo, že nemá šanci na schválení. Kateřina Valachová (ČSSD) nařkla Okamuru z obstrukce nižšího růstu platů a za zneužívání tématu. Podobně jako Bělobrádek zdůraznila, že nikdo poslance SPD nenutí k tomu, aby o vládnou navrhovaném snížení hlasovali.

Babiš se z jednání omluvil

Z dnešního jednacího dne se omluvilo devět ministrů včetně premiéra Andreje Babiše (ANO) a ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové, za niž předlohu uvedl vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (oba ČSSD). Omluvu z celého, nebo z části jednacího dne doručilo také 45 poslanců.

Bez novely by platy vrcholných politiků, tedy prezidenta, senátorů, poslanců a členů vlády vzrostly od ledna zhruba o pětinu. Změnou zákona by růst dosáhl asi devíti procent. Platy vrcholných politiků se mají podle vládního návrhu zvýšit pouze v návaznosti na růst průměrné hrubé mzdy v nepodnikatelské sféře. Nezvýší se koeficient, kterým se tato mzda násobí.

Hnutí SPD podalo k předloze pozměňovací návrh, který by platy politiků zmrazil na tři roky. Piráti je zase chtějí počítat z průměrné mzdy v celé ekonomice, nikoli z průměru ve veřejné sféře. Rozpočtový výbor schválení žádné z těchto úprav nedoporučil.