"Bezdůvodný vpád vojsky Varšavské smlouvy znamenal nejen konec demokratizačních a humanistických snah o reformu socialistického systému v Československu, ale také značné oběti na životech nevinných civilistů," stojí v návrhu. Proto chtějí 21. srpen připomínat i jako památku obětí invaze, které ve svém návrhu i vyjmenovávají. Předseda poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik řekl ČTK, že poslanci KSČM se budou návrhem zabývat na jednání klubu.

Předložení návrhu avizoval minulý týden místopředseda klubu KDU-ČSL Jiří Mihola v debatě nad návrhem ruského zákona, který má přiznat postavení válečných veteránů i účastníkům vojenské invaze z roku 1968. Sněmovna tento návrh označila mimo jiné za "odporný pokus legitimizovat okupaci". Návrh ruských poslanců ostře kritizoval i prezident Miloš Zeman a pozval si kvůli tomu na Hrad ruského velvyslance.

Sněmovna již loni v srpnu konstatovala, že vtrhnutí vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968 do Československa bylo aktem invaze a následné okupace a bylo v rozporu s mezinárodním právem.

Návrh projedná vláda

Aktuální poslanecký návrh na zařazení 21. srpna mezi významné dny dostane k projednání vláda. Poslanci už v tomto volebním období rozhodli o přejmenování 17. listopadu ze Dne boje za svobodu a demokracii na Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva. Mezi významné dny zařadili i 8. říjen jako Památný den sokolstva.

Na své projednání čeká ve Sněmovně také poslanecký návrh, aby mezi významné dny patřil i 17. leden jako Den mateřských škol. Poslanci STAN předložili i návrh, aby se 1. máj slavil nejen jako Svátek práce, ale i jako Den vstupu ČR do Evropské unie.