Ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) řekl poslancům, že krkolomný název zákona vznikl překladem z originálu nařízení. Předloha upravuje podmínky pro zavádění elektronického podpisu a zahrnuje i dnes platné ustanovení zákona o elektronickém podpisu. Celý proces bude kontrolovat ministerstvo vnitra. V dohledovém orgánu na ministerstvu budou podle podkladů zákona tři pracovníci, náklady na dohledovou činnost se odhadují na 1,5 milionu korun ročně. Uvedený zákon o elektronickém podpisu z roku 2000 se předlohou ruší.

Občanský průkaz s čipem

Elektronický podpis bude například součástí elektronického občanského průkazu s čipem. Obyvatelé pak by mohli prostřednictvím nové občanky získat třeba svoje údaje z registru obyvatel, daňového portálu a dalších úředních systémů. Vnitro plánuje bezplatné zavádění nových dokladů od začátku roku 2017. Podle ministra Chovance je už tento návrh v připomínkovém řízení a bude předložen vládě.

Zákon počítá s tím, že dokumenty potřebné pro vydání elektronického podpisu či elektronické pečetě budou muset jejich poskytovatelé uschovávat deset let. Dalších 15 let budou muset uschovávat údaje, na základě kterých byla ověřena totožnost žadatele.

Zákon mimo jiné uvádí, že kvalifikovaný poskytovatel služeb vytvářejících důvěru poskytuje kvalifikovanou službu vytvářející důvěru na základě písemné smlouvy. Za porušení zákona bude hrozit až dvoumilionová pokuta.

Petr Bendl (ODS) neúspěšně navrhoval vrátit návrh zákona vládě k přepracování nebo jeho zamítnutí. Zdůvodnil to mimo jiné tím, že ministerstvo vnitra volí cestu nového zákona místo toho, aby upravilo už existující zákon. Návrh by podle něj mohl počkat tak, aby spolu s ním mohlo ministerstvo vnitra předložit další klíčové zákony související s elektronizací státní správy. Návrhu se naopak zastal předseda hospodářského výboru Ivan Pilný (ANO) s tím, že směrnice je naprosto namístě a měla by být zavedena rychle.