Debata o žalobě začala po písemných interpelacích, které ale trvaly jen několik minut. Jednání o čtyřech dotazech na členy vlády bylo kvůli jejich omluvených absencích přerušeno.

Předseda dolní komory Radek Vondráček (ANO) pak jednání Sněmovny přerušil na dalších deset minut a posléze opět na deset minut, protože v sále nebyl přítomen nikdo z ministrů nebo ministryň. Jde o podmínku, bez jejíhož splnění Sněmovna jednat nemůže.

Podle Vondráčka je projednávání žaloby na prezidenta historickým okamžikem. "Žaloba na prezidenta republiky má být výjimečným řešením mezních situací. Nemá být pokračováním politického boje jinými prostředky, ať by byl jakkoli vyhrocený," prohlásil.

Poslanci by o senátní ústavní žalobě na prezidenta měli podle poslance Jana Čižinského (za KDU-ČSL) rozhodnout v tajném hlasování, aby každý mohl svobodně vyjádřit svůj názor. Čižinský svůj návrh zdůvodnil tím, že podle stanovisek frakcí většina Sněmovny žalobu nepodpoří. Proti by měli být zástupci hnutí ANO, ČSSD, SPD a KSČM. "Tajná volba umožní těm poslancům, kteří by se veřejně báli hlasovat jinak, než jak jim nařídil jejich šéf či klub, aby hlasovali podle svého svědomí," řekl Čižinský. Poslanec ANO Josef Hájek tajné hlasování odmítl s tím, že nikdo se nemusí bát a že i o důvěře vládě se hlasuje veřejně.

Bojíte se verdiktu ÚS, tvrdí Kalousek

Poslanec ČSSD Jaroslav Foldyna se postavil proti tomu, aby Sněmovna odsoudila Zemana. Podle poslance žalobu podpořili Zemanovi protikandidáti v bitvě o prezidentský úřad. "Veřejnost dala přednost selskému rozumu, vlastenectví a zdravé politice, kterou dělá Miloš Zeman," dodal Foldyna.

Předseda poslanců TOP 09 Miroslav Kalousek namítl, že poslanci nebudou prezidenta soudit, ale pouze mohou umožnit posouzení Zemanových skutků Ústavním soudem. "Máte tak malou důvěru v objektivitu Ústavního soudu, že se bojíte, aby se mu ta žaloba nedostala na stůl. Nebo se bojíte, protože víte, jak by to dopadlo," řekl Kalousek.

Bývalý šéf komunistů Miroslav Grebeníček v souvislosti s žalobou mluvil účelové kampani a pletichaření. "Považuji snahu senátorů o žalobu spíše za pokus vyřizovat si účty," uvedl. Dodal, že argumenty senátní žaloby nejsou dostatečně silné. "Bůh nám zachovej našeho pána, jiný by mohl být ještě větší rána," zarecitoval závěrem.

Někdejší ministryně spravedlnosti Helena Válková (za ANO) uvedla, že žaloba je založena na nezávazných výkladech ústavy a poslanci by se tím neměli nechat zmást. Hrubé porušení ústavy je podle poslankyně "kvazitrestní delikt". "Nemůžeme nikdy nikoho stíhat, žalovat za něco, co je vágně vymezeno," uvedla. Poukázala na to, že údajné ovlivňování soudců Zemanem policie nevyšetřila a pro odvolávání ministrů nejsou lhůty.

Proti žalobě vystoupil také poslanec SPD Zdeněk Podal. "Jelikož má pan prezident neuropatii nohou, jak je známo, nepovažuji za moudré mu ještě okopávat kotníky," řekl.

Sociální demokratka Alena Gajdůšková oznámila, že se hlasování o žalobě zdrží. Pokud ale jakýkoli prezident v budoucnu nebude konat, jak podle ústavy má, podnítí spuštění článku ústavy, který uvádí, že pokud prezident ze závažných důvodů konat nemůže, usnesením obou komor Parlamentu přejdou jeho pravomoci na premiéra a na předsedu Sněmovny. "Z mého pohledu, řekněme laického, prostě česky, pokud někdo nekoná, co konat má, tak zřejmě z nějakého důvodu konat nemůže. Ústava České republiky nedává prostor pro úvahu, zda ústavní činitel konat chce, nebo nechce," uvedla.

Zákulisní hráči?

Očekávaný názorový střet mezi zastánci Miloše Zemana a jeho odpůrci provázel první část sněmovní debaty, která byla věnována senátnímu návrhu ústavní žaloby na prezidenta pro hrubé porušení ústavy. Návrh odmítli jako nedůvodný zástupci vládních stran i SPD a KSČM, kteří mají v dolní komoře dohromady většinu. Za jeho schválení se dnes naopak přimlouvali zástupci zbývajících pěti stran s poukazem na Zemanovy skutky.

Předseda SPD Tomio Okamura deklaroval, že SPD žalobu určitě nepodpoří. "Co sledují zákulisní hráči v boji s prezidentem, je boj proti demokracii a proti moci lidu. Silný prezident volený občany totiž znamená silnou protiváhu politických partají a proti dosud silným nevoleným mocenským centrům, které českou i evropskou politikou hýbají," prohlásil Okamura.

Šéf ODS Petr Fiala zdůraznil, že Sněmovna nerozhoduje o své ústavní žalobě, protože nemá takovou kompetenci. „V Ústavě se píše o ústavní žalobě Senátu,“ připomněl Fiala s tím, že se nejedná o společnou žalobu Sněmovny a Senátu. Sněmovna je v tomto případě podle něj pojistkou demokracie.

Poslankyně ČSSD Kateřina Valachová označila žalobu za telefonní seznam hříchů prezidenta. "Ústavní žaloba není prostředek pro soutěžení na politickém kolbišti," řekla. Jde podle ní o poslední možnost, pokud je vyčerpána politická komunikace. Zeman se podle sociálních demokratů zachoval protiústavně jen v případě, když otálel s odvoláním ministra kultury Antonína Staňka a nechtěl jeho nástupcem jmenovat Michala Šmardu (oba ČSSD). Podíl ale na tom má podle nich i premiér Andrej Babiš (ANO).

Uzurpuje si pravomoci, které mu nenáleží

ČSSD by podle Valachové byla pro žalobu, pokud by obsahovala jeden skutek. Poslankyně uvedla, že menší vládní strana se bude snažit prosadit zpřesnění kompetencí politických aktérů v ústavě ještě v tomto volebním období.

Předseda KSČM Vojtěch Filip řekl, že žaloba senátorů není textem, který by Sněmovna měla posunout k Ústavnímu soudu. Žalobu by jako advokát nechtěl před Ústavním soudem zastupovat, protože by se za její obsah musel stydět. Domnívá se, že by se spíše sněmovní komise pro ústavu měla zabývat vymezením pravomocí mezi Senátem a Sněmovnou.

Senátoři v žalobě Zemanovi vyčítají osm případů jednání. Žaloba popisuje skutky od nečinnosti v případě jmenování či odvolání členů vlády po vystupování v rozporu s oficiální českou zahraniční politikou. Zeman už dříve označil návrh žaloby za ústavní negramotnost. Ohradil se proti nařčení, že by jeho kroky byly v rozporu s ústavou.

"Uzurpuje si pravomoci, které mu nenáleží," uvedl senátor Václav Láska (SEN 21), když poslance podrobně seznamoval s jednotlivými body žaloby. V úvodu podotkl, že jeho vystoupení bude obsáhlejší, protože kluby ANO, SPD a KSČM nereagovaly na nabídku senátorů, že přijdou probrat žalobu do jejich frakcí.

Mantinely pro budoucí prezidenty? 

"Ambicí je prokázat, že prezident kontinuálně porušuje ústavu a ústavní pořádek," řekl Láska. Nejedná se podle něho o excesy, ale o systematické porušování ústavy s cílem realizovat osobní zájmy.

Ústavní soud by ale mohl podle Lásky stanovit díky žalobě mantinely i pro prezidenty budoucí, kteří by si podle něho mohli myslet, že vše, co Zeman učinil, bylo v pořádku a mohou postupovat stejně. "Je to ochrana parlamentní demokracie," zdůraznil za senátory další člen horní komory Tomáš Goláň (SEN 21). Senát podle Lásky odmítl k Zemanovým krokům mlčet. Podotkl ale také, že Sněmovna je prozatím chladná.

Láska naléhal na odpůrce žaloby z řad poslanců, aby sdělili své důvody, proč ji odmítají. "Neschovávejte se za frázi, že žaloba je právní paskvil," nabádal je. V Senátu hlasovalo pro návrh žaloby 48 ze 75 přítomných senátorů, potřeba bylo nejméně 45 hlasů. Láska řekl, že pokud poslanci souhlas se žalobou nedají, nebude poražen Senát, ale bude poražena parlamentní demokracie.

Osobní výpady

V debatě se objevily i osobní výpady. Faltýnek označil vystoupení Lásky za aktivisticko agresivní předvolební projev, plný nepravd a nesmyslů. Nenávist vůči prezidentovi z něj podle Faltýnka přímo stříkala. Voliči prý rozhodli už v roce 2018, poslanci nyní musí uvážit, jestli se Miloš Zeman dopustil velezrady. "Ústavní žaloba nemá být využívána v politickém boji, protože trestem je politický rozsudek smrti," nechal se slyšet Faltýnek. Snaha o odvolání přímo voleného prezidenta je jako pokus změnit výsledek fotbalového utkání poté, co dávno skončilo, dodal Faltýnek. 

Faltýnkův projev na Twitteru zkritizoval poslanec Marian Jurečka (KDU-ČSL). „Narozdíl od kolegy Faltynka i jako zemědělec jsem schopen naslouchat ústavním právníkům a diskutovat s nimi. Myslím, že by to zvládla drtivá většina sedláků v naší zemi,” uvedl Jurečka.

Vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová (ANO) zase mluvila o "opoziční a senátorské špíně", proti čemuž se zástupci opozice ostře ohradili.  Schillerová uvedla, že dostává během jednání Sněmovny od lidí elektronickou cestou desítky zpráv. "Jsou to vzkazy typu: Jak to můžete vydržet. Prostě není tam jediný vzkaz na podporu této žaloby. Jsou tam vzkazy na podporu prezidenta a vzkazy typu, jak se tady utrácí peníze daňových poplatníků, jak se tady mlátí prázdná sláma," uvedla. Následně ministryně citovala vzkaz o "opoziční a senátorské špíně".

Čižinský: Útočit na Senát je nepřijatelné

Lidovecký poslanec Jan Čižinský řekl, že mu přijde nepřijatelné útočit proti Senátu a proti svobodné diskusi v Parlamentu. "To končí vždycky diktaturou," řekl. "Zanechme těchto útoků na základní pilíře našeho fungování jako demokratického státu, a tím je Parlament jako celek, to znamená jak Poslanecká Sněmovna, tak Senát," vzkázal předseda KDU-ČSL Marek Výborný.

"Opravdu nemůžete říkat o naší horní komoře Parlamentu, že to je špína, senátorská špína. To je opravdu nehorázné použití výrazů na půdě Poslanecké sněmovny," obracel se na Schillerovou předseda pirátských poslanců Jakub Michálek. Vyzýval k tomu, aby členové vlády používali důstojný slovník. Poslankyně ODS Miroslava Němcová označila vystoupení ministryně za opakující se útok na fungování parlamentní demokracie, který zahájil předseda hnutí ANO a premiér Andrej Babiš slovy, že Sněmovna je zbytečná žvanírna.

Aby žaloba na Zemana doputovala k ústavním soudcům, muselo by pro její podání hlasovat nejméně 120 z 200 poslanců. Koaliční kluby ANO a ČSSD, zákonodárci KSČM, kteří vládu tolerují, a opoziční SPD žalobu nepodpoří. Zbývající sněmovní strany dohromady dost hlasů nemají. Poměrně značný počet poslanců se navíc z celého nebo z části jednacího dne omluvil.

V Senátu hlasovalo pro návrh žaloby 48 ze 75 přítomných senátorů, potřeba bylo nejméně 45 hlasů. Proti bylo 20 senátorů, sedm se hlasování zdrželo.