Předloha čítající více než 3000 paragrafů přečkala po poměrně dlouhé debatě návrhy KSČM na zamítnutí a na vrácení normy do druhého čtení a míří k posouzení do Senátu.

Zákoník znamená podle předkladatelů rozchod s komunistickým právem. Podle ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila (ODS) jde o historický krok v dějinách českého parlamentarismu. S novým kodexem se rozhoduje o tom, zda bude Česko postkomunistickou, nebo moderní evropskou zemí, řekl.
Komunisté ale namítali, že zákoník zvýhodní vlastníky a movitější lidi. Stanislav Grospič (KSČM) soudí, že základem kodexu je úprava vlastnických vztahů, že dává do pozadí ochranu osobních práv lidí a může se dostávat do rozporu s listinou základních práv. Pospíšil ale zdůrazňoval, že nový zákoník ochrání mnohem lépe práva občanů než současný.

Opozice předloze vyčítá i rušení zaběhlých principů, na něž jsou lidé zvyklí. "Právní předpis, který funguje, se má uvážlivě upravovat, nikoli revolučně měnit," řekl Jan Chvojka (ČSSD). Podle jeho stranického kolegy Jeronýma Tejce přinese kodex právní nejistotu a potrvá řadu let, než se sjednotí rozhodování soudů. "Lidé nebudou vědět, co je jejich právo," řekl dnes na tiskové konferenci místopředseda ČSSD Jiří Dienstbier. Nejen laici, ale i právní profesionálové, jako soudci a advokáti, podle něj nebudou vědět, "jakým způsobem se po nějaké době ustálí výklad právních norem". Tato doba může trvat až několik desítek let, dodal Dienstbier.

"Je to tak široká norma, že k ní vždycky někdo má výhrady. Jsem přesvědčen, že časem bude novelizována," řekl k novému zákoníku předseda vládních Věcí veřejných Radek John. Jeho strana podle něj i přes některé dílčí výhrady kodex podpořila. "Vzhledem k tomu, že máme (v koalici) konflikt kolem daňové reformy, tak jsme nevytvářeli žádný konflikt kolem občanského zákoníku," zdůvodnil John.

Kodex podpořili poslanci ODS, TOP 09 a Starostů, většina členů Věcí veřejných a také třeba sociální demokrat Stanislav Křeček a nezařazená Kristýna Kočí. Další poslanci ČSSD se hlasování zdrželi nebo byli proti. Proti kodexu hlasovali komunisté.

Z podstatných pozměňovacích návrhů poslanci přijali jen předlohu ústavně-právního výboru. Změny navržené výborem se týkají například úpravy veřejné prospěšnosti, definice zvířete, opuštěných nemovitostí, posílení práv dětí v dětských domovech, omezení zvyšování nájemného nebo "zkažených" dovolených. Výbor také upravil povinnosti dětí a posílil osobnostní práva lidí ohledně zveřejňování jejich fotografií bez souhlasu.

Sněmovna neschválila jen jedno ustanovení z návrhu výboru, podle kterého by smlouvy o převodech nemovitostí museli sepisovat výhradně advokáti nebo notáři. Jednotliví poslanci se svými pozměňovacími návrhy až na dvě nepříliš podstatné výjimky neuspěli.

Zákoník klade podle předkladatelů větší důraz na osobnostní práva před majetkovými vztahy a ponechává více prostoru pro dohodu stran. Novými pravidly se bude řídit například dědictví, norma umožní například bez problémů věnovat umělecké dílo galerii. Bude možné si osvojit i zletilou osobu. U náhradního mateřství zákon výslovně řekne, že druhá žena má právo si dítě osvojit. Bude také možné uzavřít dohodu o odděleném majetku, v takovém případě norma posiluje ochranu ekonomicky slabšího v manželském páru. Definice rodiny, manželství a rozvodu by měla zůstat v podstatě stejná jako v současnosti.

Na kodexu pracoval tým odborníků zhruba deset let. Sněmovní ústavně-právní výbor jej projednával několik měsíců.

Přehled hlavních změn přijatých sněmovnou k občanskému zákoníku

- posílení definice osobnostních práv i sankcí za jejich narušení, zejména pokud se ho dopustí hromadné sdělovací prostředky.
- zákoník nebude nakazovat veřejně prospěšným společnostem, aby většinu svých získaných peněz vynaložily na činnost pro obecné blaho. Organizace by pouze měly své jmění hospodárně využívat k veřejně prospěšnému účelu. Definice veřejné prospěšnosti v kodexu zůstala.
- obsáhlejší definice živého zvířete. Vládní návrh jen uváděl, že zvíře není věc, nově "má zvláštní význam a hodnotu již jako smysly nadaný živý tvor".
- otcové dětí narozených v manželství budou mít právo popřít otcovství do šesti let od narození dítěte. Původní návrh počítal se třemi lety. Zachována bude půlroční lhůta od chvíle, kdy nabudou podezření, že otci ve skutečnosti nejsou.
- rodiče budou mít právo usměrňovat dítě za pomoci přiměřených výchovných opatření a dítě se jim bude muset podřídit.
- děti nepůjde umístit do dětských domovů na dobu neurčitou, ale maximálně na tři roky. Potom bude muset soud znovu rozhodnout. Soud okamžitě zruší ústavní výchovu, pokud k ní již nebude důvod nebo pokud se najde jiné řešení.
- opuštěná nemovitost připadne státu. V původní verzi měla skončit ve vlastnictví obce, na jejímž území se nachází.
- majitelé budou moci navrhovat zvýšení nájemného v bytech jednou za rok a jen do výše, která nepřekročí 20 procent za tři roky. Desetiprocentní nárůst nájmů budou moci vlastníci žádat v případě, že zvýší hodnotu bytu nebo zlepší dům. Ministerstvo spravedlnosti původně navrhovalo možnost zvýšit nájemné jednou ročně bez omezení.

Další drobnější změny:

- vodovody, kanalizace či elektrické vedení nebudou součástí pozemku, přes který vedou.
- pokud někdo pořídí více závětí, které si budou odporovat, musí být ze závěti zřejmé, který den, měsíc a rok byla sepsána. Jinak nebude platná.
- cestovní kanceláře nebudou nahrazovat zákazníkům újmu za "ztrátu radosti z dovolené". Budou nahrazovat škodu v případě "narušení dovolené".