To vzdaluje i naději samoživitelů na zvýšení jejich příjmů. Kvůli rozhodnutí výboru se totiž zřejmě odloží i schvalování zákonů všemi poslanci.

Proti oběma návrhům se zformovala zřejmá „koalice“ poslanců ANO a ODS, kteří je vetovali s tím, že se v podstatě jedná o zavedení nové sociální dávky. Podle poslankyně Radky Maxové (ANO) nejsou návrhy příliš spravedlivé, protože na ni nebudou mít nárok všichni rozvedení rodiče. Navíc by prý stát peníze z dlužníků jen těžko dostával zpátky.

Malá vymahatelnost

„Po třech letech od výzvy k vyplacení výživného návrh ze zákona zaniká, není žádná vymahatelnost,“ konstatovala ve svém písemném odůvodnění Maxová. Podle Veroniky Vrecionové z ODS se jedná o výsměch všem rodičům, kteří alimenty poctivě platí.

„Nechápu ten odpor. Bavíme se o dětech, které strádají, protože nedostanou výživné,“ podivovala se přístupu Alena Gajdůšková (ČSSD).

Odborníci návrhy vítají, i když jsou na nich znát kompromisy. U soudu se totiž vymůžou jen tři procenta dlužných alimentů. „Míří to na nejvíce ohrožené, nízkopříjmové domácnosti, navíc se vyžaduje, aby se samoživitel o řešení problému sám zasadil,“ říká Iveta Novotná z Asociace neúplných rodin.

Co obsahují návrhy
Návrh zákona o náhradním výživném:
1. Alimenty od státu by dostávaly rodiny, jejichž příjmy nepřesahují 2,9násobek životního minima (20 358 korun u jednoho rodiče se dvěma dětmi ve věku pět a deset let).
2. Vyplácelo by se v okamžiku, kdy po rozhodnutí soudu druhý rodič neplatí aspoň dva měsíce.
3. Maximální výše by byla 1,2násobek životního minima dítěte (od 2088 do 2940 korun)

Návrh zákona o zálohovaném výživném:
1. Alimenty od státu by dostávaly rodiny, jejichž příjmy nepřesahují 2,7násobek životního minima (18 954 korun u jednoho rodiče se dvěma dětmi ve věku pět a deset let).
2. Vyplácelo by se v okamžiku, kdy druhý rodič neplatí aspoň dva měsíce před podáním žádosti.
3. Maximální výše by byla 1,2násobek životního minima dítěte (do 2088 do 2940 korun)

(pcl)