Nynější norma je zastaralá a nevyhovující, uvádění autoři Olga Havlová, Marek Černoch a David Kádner v důvodové zprávě. Zákon podle nich neumožňuje účelnou ochranu práv lidí, které poškodila chybná rozhodnutí veřejné moci. Nová předloha vychází podle informací ze zprávy například ze slovenské úpravy, verdiktů Ústavního a Nejvyššího soudu a ze stanovisek veřejného ochránce práv.

O náhradu škody by mohli nově žádat například rodinní příslušníci poškozeného, pokud se budou domnívat, že vznikla újma i jim. Úřady budou muset reagovat podle návrhu na každou žádost o odškodnění do dvou měsíců místo nynějších šesti. Pokud to úřad neudělá, bude to znamenat, že žádost zamítl a lidé budou moci. Předloha taky prodlužuje některé promlčecí lhůty, a to na tři roky. Například u nemajetkové újmy je nyní půlroční promlčecí lhůta.

Centrální evidence žádostí

Při řízení před úřady by lidé měli podle předlohy nově právo i na úhradu nákladů právního zastoupení. Naopak úřady by na jejich úhradu při řízení před soudy nárok neměly, aby se lidé nemuseli obávat toho, že je budou muset v případě neúspěchu zaplatit. Pokud by úřady postupovali vůči žadatelům o odškodnění „svévolně", soudy by jim mohly přiznat dvojnásobné peněžité plnění.

Předloha by taky uložila státu vymáhat náhradu škody po úřednících, pokud ji způsobili porušením svým povinností. Zavedla by centrální evidenci žádostí o odškodnění.

Navrhovanou normu poslanců za Úsvit nejprve posoudí vláda. Rozhodne o ní Parlament.