Zároveň mu uložil pokutu 250 tisíc korun a zakázal mu na pět let pracovat v orgánech samosprávy. Pekárek si jako místostarosta Kolína řekl v roce 2009 o milionový úplatek za to, že sjedná podnikateli Petru Ličkovi prodej městských pozemků za nižší cenu, než s jakou počítal rozpočet.

Rozsudek je pravomocný. Možné je pouze dovolání k Nejvyššímu soudu, které však nemá odkladný účinek. Poslanec podle svých slov zatím neví, jaký bude jeho další postup. „Je to hrůza a jsem z toho zcela zničený," řekl po vynesení verdiktu novinářům.

Odmítl ale odpovědět na otázku, zda složí poslanecký mandát nebo zda se bude dále dostavovat na jednání Sněmovny. „Nezlobte se prostě na mě, protože já jsem si opravdu myslel, že soud bude ty důkazy vážit opravdu vážně, a ne tímto způsobem," prohlásil. Několikrát pak zopakoval, že je nevinen a že neví, co bude dál dělat.

Odvolací senát v úterý zmírnil trest také brněnskému podnikateli Ličkovi, který Pekárkovi úplatek za snížení ceny pozemků slíbil. S politikem se sešel na odpočívadle u dálnice a vyjednali spolu cenu 15 milionů korun za 92.144 metrů čtverečných v průmyslové zóně Šťáralka. Tehdejší místostarosta poté předložil radě a zastupitelstvu návrh smlouvy na tuto částku ke schválení, přestože věděl, že v rozpočtu města se za pozemky počítá s cenou 20 milionů.

Lička dostal roční podmíněný trest s odkladem na dva roky a čtvrtmilionovou pokutu. Prvoinstanční soud ho chtěl původně potrestat rokem vězení. Ani podnikatel však s rozsudkem nesouhlasí a trvá na své nevině.

Podle předsedy odvolacího senátu Martina Zelenky se však vina u obou mužů jednoznačně prokázala. Kromě jiných důkazů je usvědčila zejména nahrávka schůzky na dálničním odpočívadle. „Žádost o úplatek je zde zcela zřetelná," uvedl soudce. „Obžalovaný Lička pak závazek úplatek poskytnout jednoznačně přijal," dodal. Odmítl argumenty, podle kterých není zvukový záznam autentický. Pekárkovi neuvěřil ani to, že nemohl zasahovat do vyjednávání o ceně a že šlo pouze o snahu ho politicky zničit.

„Já souhlasím s rozhodnutím vrchního soudu, je vyvážené," prohlásil naopak státní zástupce Zdeněk Topinka. Verdikt podle něj nabyl vyhlášením právní moci a Pekárek bude vyzván k tomu, aby nastoupil do vězení. Žalobce však nedokázal odhadnout, za jak dlouho tato situace může nastat. „Je to individuální, není však potřeba to nijak odkládat," uvedl. Poslanec by podle jeho slov mohl zažádat, aby se z vězení mohl účastnit jednání Sněmovny, Topinka se však nedovede představit, že by mu bylo vyhověno.

Pekárek v období mezi hlavním líčením a odvolacím jednáním nahradil v Poslanecké sněmovně jednoho z rebelujících poslanců ODS. Soud proto musel s projednáním kauzy počkat, než jej dolní komora vydá k trestnímu stíhání. Stalo se tak na počátku prosince.

Pekárek, který pomohl koalici prosadit daňový balíček, církevní restituce nebo zavedení reformního druhého důchodového pilíře od příštího roku, už pozastavil členství v ODS. Ačkoli ho špičky ODS vyzývaly ke složení poslaneckého mandátu, neučinil to. Vláda, která má ve Sněmovně jen křehkou většinu, jeho hlas potřebuje.

Opozice i vláda vyzvaly Pekárka k odchodu ze Sněmovny

Poslance Romana Pekárka, kterého v úterý Vrchní soud v Praze pravomocně odsoudil k pěti letům vězení kvůli přijetí úplatku, vyzvaly k odchodu ze Sněmovny opoziční i vládní politici. Zda se bývalý poslanec ODS před nástupem trestu bude účastnit jednání Sněmovny a pomůže vládě s prosazením daňového balíčku, ale bude záležet na něm. Pekárek na dotazy novinářů, zda si poslanecký mandát ponechá a do Sněmovny přijde neodpověděl.

„Poslanec, který je pravomocně odsouzený za trestný čin korupce, by měl okamžitě sám odejít ze Sněmovny. Měl by se vzdát mandátu," řekl novinářům poslanec ODS a někdejší ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS). ODS podle něj ale nyní na Pekárka už nemá žádný vliv, kterým by ho mohla k takovému kroku donutit. „Ústava nepředpokládala, že zde budou poslanci pravomocně odsouzení za takto závažnou trestnou činnost," poznamenal. Sněmovna by se proto podle něj měla vrátit k návrhu šéfky Sněmovny Miroslavy Němcové (ODS), podle nějž by poslanci, který spáchá úmyslný trestní čin, zanikne mandát.

„Pan Pekárek neměl vůbec nikdy do Poslanecké sněmovny nastupovat. Já chápu, že netušil, do čeho jde, nicméně, zvláště teď, potom co je odsouzený, tak ho veřejně vyzývám, aby opustil svůj poslanecký mandát, protože není síla kromě něho samotného, která ho toho mandátu může zbavit. Ať nedělá ostudu Poslanecké sněmovně, ať dál neznevažuje ústavní instituci," řekl předseda poslanců TOP 09 Petr Gazdík. K prosazení reformního balíčku a návrhu zákona státního rozpočtu prý bude mít koalice dostatek hlasů i bez Pekárka.

Předseda poslaneckého klubu ČSSD Jeroným Tejc si nedovede představit, že by Pekárek nadále zůstal poslancem. „Podle mého názoru každý, který je odsouzen pravomocně, navíc pro úmyslný trestný čin, o to horší, že se jedná o korupci, by se měl vzdát mandátu," uvedl Tejc, podle něhož by v takovém případě neměly platit žádné výjimky.

ODS by podle něj měla veřejně dát najevo, že nestojí o Pekárkův hlas ve Sněmovně a veřejně jej vyzvat, aby nechodil na jednání Sněmovny. Pekárek by podle Tejce mohl párovat vazebně stíhaného poslance ČSSD Davida Ratha. O návrhu Miroslavy Němcové na to, aby pravomocně odsouzení poslanci přišli o mandát, je prý ČSSD připravena jednat. Podle Tejce by takové opatření mohlo platit pro poslance odsouzené za úmyslný trestný čin k nepodmíněnému trestu. Za účinnější řešení však považuje, aby politické strany lépe vybíraly své zástupce.

Pekárek v období mezi hlavním líčením a odvolacím jednáním nahradil v Poslanecké sněmovně jednoho z rebelujících poslanců ODS. Koalici pak pomohl ve třetím čtení prosadit daňový balíček, či schválit Senátem vrácené církevní restituce nebo zavedení reformního druhého důchodového pilíře od příštího roku. Vládní strany by se ale tehdy bez jeho hlasu obešly.

Na potvrzení daňového balíčku by mohla mít koalice 101 hlasů i bez Pekárka. Když se schvaloval balíček ve třetím čtení, hlasovalo pro něj 101 poslanců včetně něj. Tehdy ale chyběl nemocný exministr kultury Jiří Besser z klubu TOP 09 a Starostů. Pekárek pozastavil členství v ODS. Ačkoli ho špičky ODS vyzývaly ke složení poslaneckého mandátu, neučinil to.

Výběr případů poslanců, kteří stanuli před soudem

Výběr případů českých poslanců, kteří byli zbaveni imunity a stanuli před soudem (řazeno abecedně; odvolací soud v úterý potvrdil poslanci Romanu Pekárkovi nepodmíněný trest za přijetí úplatku):

Vít Bárta – Na konci srpna loňského roku vydala Sněmovna neformálního lídra strany Věci veřejné a tehdejšího předsedu jejich poslaneckého klubu Víta Bártu k trestnímu stíhání kvůli podezření z podplácení svých bývalých stranických kolegů. Letos v dubnu byl Bárta nepravomocně odsouzen k osmnáctiměsíčnímu podmíněnému trestu. Městský soud však v listopadu verdikt zrušil a případ vrátil k novému projednání, které má začít koncem ledna.

Vladimír Doležal – V prosinci 2005 vydala Sněmovna k trestnímu stíhání Vladimíra Doležala (ODS), kterého policie vinila ze zprostředkování úplatku. Obvodní soud Doležala nejprve třikrát osvobodil, odvolací senát však kauzu vždy vrátil k novému projednání. V roce 2010 pak pražský městský soud uložil exposlanci ze nepřímé úplatkářství stotisícový peněžitý trest, rozsudek ale zrušil Nejvyšší soud. Loni v létě pak uložil městský soud Doležalovi stejný peněžitý trest, ale za pokus o podvod.

Josef Krejsa – Poslanec za SPR-RSČ Josef Krejsa byl v roce 1997 zbaven imunity hned dvakrát – v únoru za údajné výtržnictví při česko-německém pietním aktu v Terezíně v roce 1994 a v červenci za články s protiromskou tematikou. Obžalobu z výtržnictví zastavila v únoru 2008 obecná amnestie prezidenta republiky a za články byl v listopadu 1998 potrestán soudním příkazem.

Roman Pekárek – Počátkem tohoto měsíce vydala Sněmovna ke stíhání Romana Pekárka (dříve ODS, nyní nezařazený), který byl už před získáním poslaneckého mandátu nepravomocně odsouzen k šesti letům vězení za korupci. Za přijetí úplatku a zneužití pravomoci jej dnes soud v odvolacím řízení poslal na pět let do vězení, na stejně dlouhou dobu mu zakázal vykonávat činnosti v samosprávě a uložil mu pokutu 250.000 korun.

Miroslav Sládek – V únoru 1997 Sněmovna zbavila imunity předsedu SPR-RSČ Miroslava Sládka, a umožnila tak jeho trestní stíhání za protiněmecké výroky, jež pronesl na demonstraci při podpisu česko-německé deklarace. V říjnu 1998 byl Sládek zproštěn obžaloby a žalobce se neodvolal.

Jaroslav Škárka – Spolu s Vítem Bártou (VV) vydala Sněmovna loni v srpnu ke stíhání i jeho někdejšího stranického kolegu Jaroslava Škárku (nyní nezařazený), kterého policie stíhala za přijetí úplatku od Bárty. Letos v dubnu byl Škárka nepravomocně odsouzen za podvod k třem letům vězení a zákazu výkonu poslanecké činnosti. Městský soud však v listopadu verdikt zrušil a případ vrátil k novému projednání, které má začít koncem ledna.

Rudolf Šmucr – V únoru 1997 byl zbaven imunity poslanec SPR-RSČ Rudolf Šmucr, který se spolu s Krejsou údajně dopustil výtržnictví při pietním aktu v Terezíně. V dubnu začal obžalobu projednávat soud, v únoru 2008 jí však zastavila obecná amnestie prezidenta republiky.

Josef Vondruška – V září 2007 Sněmovna zbavila imunity poslance KSČM Josefa Vondrušku, který je podezřelý, že za minulého režimu jako vězeňský dozorce týral vězně. Loni v dubnu Okresní soud v Liberci Vondrušku zprostil obžaloby, v prosinci pak hradecký krajský soud verdikt zrušil a případ vrátil k novému projednání.

Petr Wolf – V listopadu 2009 vydala Sněmovna k trestnímu stíhání nezařazeného poslance Petra Wolfa (dříve ČSSD) kvůli podezření z úvěrového podvodu, zkreslování údajů o stavu hospodaření a z porušování autorských práv. Letos v lednu ostravský krajský soud poslal exposlance za zneužití státní dotace do vězení na pět let. Vrchní soud v Olomouci letos v říjnu Wolfovi trest o rok prodloužil a rovněž mu podstatně zvýšil peněžitou pokutu z jednoho na pět milionů korun.

Čtěte také: Pekárek u soudu: Nahrávka v mojí kauze stojí mimo realitu