Postřeleného ho Rusové položili do křoví a čekali, až umře. Přežil

26.8.2018

Eliška Černá

V noci na 21. srpna 1968 překročila vojska Varšavské smlouvy hranice Československa. Státy sovětského bloku tak „bratrskou pomocí“ zabránily uvolňování poměrů v zemi a po pražském jaru přijely tanky a nastoupila normalizace. Deník skrze vzpomínky pamětníků připomíná výročí 50 let od invaze.

Jiří Kolda (vpravo) na Majálesu v Praze; jaro 1964

Kliknutím zvětšíte

Jiří Kolda (vpravo) na Majálesu v Praze; jaro 1964 | Foto: Post Bellum

Kvůli okupaci země vojsky Varšavské smlouvy zemřelo 137 Čechoslováků. Nechybělo mnoho a mezi oběti by se počítal i úředník ministerstva dopravy Jiří Kolda, který tam nastoupil v roce 1967.

Doktor Skála v laboratoři. Vancouver, rok 1980.

Lékař Skála o okupaci: Musel ji čekat skoro každý. Strach tady byl už od dubna

I ve dnech po okupaci chodil Jiří dál na služby do úřadu. V noci z 24. na 25. srpna, kdy s kolegou Václavem Vilímkem drželi noční službu na dopravním dispečinku, vnikli do budovy sovětští vojáci a obsadili ji. V úřadech hledali zbraně, které by pak použili jako důkaz o údajně probíhající kontrarevoluci.

Osudná chvíle

Jiří Kolda zrovna odpočíval, když do místnosti vtrhl voják a křičel, ať zvedne ruce a jde k němu. „Jak jsem šel neosvětleným prostorem v kancelářích, on přede mnou ustupoval, místo aby si mě odváděl před sebou. Vtom narazil zezadu do rohu stolu. Jak měl prst na spoušti, tak ji v křeči zmáčkl. Z jednoho a půl metru do mě směrem k srdci vypálil dávku ze samopalu.“

Nechápali jsme, že jste se nebránili, říká bývalý sovětský voják

Jiří padl na zem. Ztratil spoustu krve, ale zůstal při vědomí. Díky znalosti ruštiny dobře rozuměl všemu, co vojáci říkají. Po čase ho naložili na nosítka, čekal, že ho odvezou do nemocnice. Nakonec ale zamířili k sovětské ambasádě v Bubenči. Na kraji Stromovky, kde měli vojáci ležení, položili Jiřího do křoví.

Čekali až zemře

Místy ztrácel vědomí: „Když jsem se probral, slyšel jsem: ‚Uže padachnul?‘ Někdo se ptal, jestli jsem už chcípnul. Vojáček, co mě hlídal, řekl: ‚Ještě ne.‘“ Jiří nakonec přežil. Nejspíš pomohla intervence ministra a jeho známého, generála Chlada, přímo u sovětského generála Ivana Pavlovského.

Když se Jiří Kolda vrátil po dlouhém léčení do práce, na ministerstvu už vládla normalizace. Prověrkami kupodivu prošel. „Komise mi nikdy nepoložila tu zásadní otázku, kterou dávala všem: Souhlasíte se vstupem vojsk? Stačilo, aby se takhle zeptali, a já bych samozřejmě řekl, že ne. Ale oni neměli odvahu se zeptat. Tak jsem zůstal na ministerstvu třicet šest let, až do důchodu,“ vzpomíná Kolda.

Paměť národa
Příběhy z tohoto seriálu najdete ve sbírce Paměť národa, která je volně přístupná na www.pametnaroda.cz. Vzpomínky pamětníků na invazi Československa vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968 přibližuje venkovní výstava „Paměť národa 68“ v Dejvické ulici v Praze 6 od 15. srpna do 5. září. Paměť národa připravuje také moderní audiovizuální výstavu ke 100. výročí republiky v Praze na Letné, pod bývalým Stalinovým pomníkem. Otevřena bude od října do prosince a na její vznik můžete přispět na stránce www.nastalina.cz.