Ať už salmonela, životu nebezpečná Weilova žloutenka nebo třeba značné hospodářské škody. To všechno můžou způsobit hlodavci, kterým neobvykle teplá zima přála a přemnožili se. Lidem z Vyškova působí nemalé potíže.

„Naši sousedé chovají prasata. Na zahradě mají plno potkanů, kteří se podhrabávají k nám. Koupili jsme plno pastiček, ale oni jsou vychytralí. Pošlou jednoho, a když se mu nic nestane, seběhnou se všichni a návnadu spořádají,“ uvedla žena, která si kvůli sousedským vztahům nepřála zveřejnit jméno. Redakce ho však zná.

Do boje proti hlodavců vyrazili také zemědělci, kteří jsou pod drobnohledem veterinární správy. „Družstva nám předkládají zprávu o tom, že jim odborníci provádějí veškerá opatření,“ uvedl Jiří Kuzník z vyškovského inspektorátu krajské veterinární správy.

Zkušenosti s vybíjením myší a potkanů má například majitel prasečí farmy v Pustiměři Ladislav Bureš. „Kombinuji elektrická plašící zařízení na bázi krátkých vln a také nástrahy jedu. Myslím, že to proti myším i krysám docela zabírá,“ prozradil Bureš.

Rostlinolékaři zase radí, aby rolníci používali speciální granule. Tím by podle nich měli předejít znehodnocení úrody.

„Tyto prostředky zabrání tomu, aby hraboši, jejichž výskyt bývá právě v tomto období největší, zlikvidovali řepku či vojtěšku,“ vysvětlil vedoucí vyškovské pobočky Státní rostlinolékařské správy Richard Kučera.

Nejen zemědělci, ale také radnice bojují s hlodavci. Do jejich vyhlazení investují ročně řádově desítky až stovky tisíc. Vyškovská radnice si najímá odbornou firmu, která provádí deratizační opatření v budovách a na pozemcích města.

„To jsou třeba mateřské a základní školy, Městské kulturní středisko nebo Knihovna Karla Dvořáčka. Stojí nás to přibližně dvě stě tisíc za rok. Zákroky nejsou stoprocentní, ale mají značný efekt,“ řekla mluvčí vyškovské radnice Dana Bednářová.

To je podle vedoucího tamního odboru životního prostředí Jiřího Kutálka také díky tomu, že město sjednotilo termíny, kdy likvidátoři hubí škůdce. „Deratizaci proto provádíme dvakrát ročně. Na jaře, kdy se hlodavci množí a na podzim, kdy je zase čas jejich stěhování do lidských obydlí. Je to lepší, než když si každý vlastník deratizaci nechá provést v různou dobu,“ řekl Kutálek.

Slavkovské radní letos upozornili na problém s hlodavci obyvatelé. „Do deratizace budov, které patří městu, přijde ročně asi osmdesát tisíc korun. Provádějí ji přímo naši lidé z odboru bytového a tepelného hospodářství dvakrát v roce, nyní zrovna na začátku října,“ informoval tajemník slavkovské radnice Pavel Dvořák.

Ani Bučovickým se boj proti hlodavcům nevyhne. „Platíme firmě, která čtyřikrát ročně klade návnady. Lidem, kteří k nám na radnici přijdou, dáváme na požádání návnady zdarma. Daří se nám tak snižovat počty potkanů, ale ne je úplně vyhubit. Mají totiž dobrou schopnost množit se,“ řekl Jiří Homola z odboru životního prostředí.

Likvidace potkanů v kanalizaci provozované v okrese společností Vodovody a kanalizace Vyškov přijde podle jejího ředitele Vladimíra Kramáře také na desetitisíce korun.