Potravinové banky mají poloprázdné sklady. Zvýšil se zájem o jídlo i oděvy

„Potravinové banky jsou v souvislosti s uprchlickou a energetickou krizí pod velkým tlakem. Jejich situace je složitá a potýkají se s mnohými svízeli. Dělají ale, co mohou, aby zvládly současný nápor,“ sdělil na zasedání Výboru pro sociální politiku Poslanecké sněmovny jeho předseda Vít Kaňkovský (KDU-ČSL). Jeho slova potvrdila ředitelka České federace potravinových bank Veronika Láchová.

Vše začalo již během covidu, kdy mnoho lidí přišlo o příjem a museli si vypomoci jídlem zdarma. Vzhledem ke své fungující distribuční síti potravinové banky pomáhaly i s rozdělováním roušek a respirátorů do jednotlivých krajů. „Jejich zaměstnance jsme nechali očkovat mezi prvními. Bylo by pro nás těžké, když by vypadli ze systému třeba jejich řidiči a neměl by nám kdo pomoc dovézt. Zvládají nám pomáhat i v těch nejtěžších dobách,“ ocenil význam těchto neziskovek například náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje Jiří Navrátil.

Zájem o služby potravinové banky rychle roste. Kvůli válce i zdražování

Síť pomoci zažila v Česku po covidu další zatěžkávací test, když během jara 2022 začaly přicházet statisíce ukrajinských uprchlíků, utíkajících před ruskou agresí. „V květnu byla situace ve skladech všech patnácti potravinových bank velmi tristní,“ konstatovala Veronika Láchová. Museli totiž zásobovat všechna uprchlická centra a další organizace pomáhající uprchlíkům. Jejich prostřednictvím poskytli potraviny třem stům tisícům běženců. „Zásoby nám rychle docházely, teď se situace o něco zlepšila. Ukrajinců na odběr potravinové pomoci zbylo jen velmi málo. Zafungovaly sociální dávky, z nichž si jídlo financují,“ doplnila.

Velkým jarním náporem si však vyčerpaly železné zásoby a také finance od dárců. Postupně se jim daří ve spolupráci s ministerstvem práce a sociálních věcí vytvořit alespoň krizové zásoby ve svém centrálním skladu za zhruba dvanáct milionů korun.

Až o 150 tisíc klientů více

Zdálo by se, že se situace stabilizovala. Nicméně energetická krize a zdražování přinesly další vlnu problémů. „Bohužel nám velmi významně přibývá lidí v nouzi. Poptávka po potravinové pomoci se velmi zvyšuje. Prognóza byla, že na konci roku 2022 budeme zásobovat 260 tisíc lidí. Tuto hranici jsme překročili již na konci druhého kvartálu. Nyní počítáme s tím, že půjde až o 350 tisíc klientů,“ uvedla ředitelka České federace potravinových bank. Tyto neziskovky přitom dříve zásobovaly kolem dvou set tisíc lidí. Kromě jídla rozvážejí i hygienické potřeby a balíčky s oděvy, o něž je mezi lidmi v nouzi také velký zájem.

Jejich poloprázdné sklady se nutně potřebují na tento nápor připravit. Pomoci by mohla tradiční listopadová potravinová sbírka. Nicméně nějaké rekordní zisky Láchová neočekává, neboť si je vědoma špatné socioekonomické situace české veřejnosti.

Potraviny, energie, sešity. Vše zdražuje. Lidé si radí, kde sehnat jídlo zdarma

Výrazně navíc ubylo přebytků z obchodních řetězců. Kvůli zdražování se totiž prodá mnohem více procházejícího jídla ve slevách, šetří i řetězce a nenakupují tolik zásob. „Tím pádem toho zbývá méně. Pokles se pohybuje až kolem dvaceti procent, což je pro nás hodně,“ konstatovala Veronika Láchová. Upozornila také, že budou mít na skladu méně trvanlivého jídla jako těstoviny a konzervy více se bude muset pracovat s čerstvými potravinami druhé jakosti.

Vzhledem ke skokově vyšší poptávce se zvýší i finance z evropského Operačního programu potravinové a materiální pomoci, které poskytuje ministerstvo práce a sociálních věcí. Jak uvedla náměstkyně ministra Martina Štěpánková, zatímco v končícím programu měli zhruba 513 milionů korun, v tom novém půjde již o 1,2 miliardy korun. „Za tyto peníze se nekupuje jen jídlo, ale také například drogerie, textil nebo školní pomůcky,“ doplnila.

Svůj příspěvek na potravinovou pomoc navýšilo i ministerstvo zemědělství přímo ze svého rozpočtu. Zatímco loni věnovalo 83 milionů korun, letos to bude o dvacet milionů více. „Svou přízeň potravinový bankám zachováme. Z pohledu celkového státního rozpočtu jde o dobře vynaložené prostředky a kéž by vše fungovalo jako potravinové banky,“ sdělil náměstek ministra zemědělství Jindřich Fialka. Platby navíc nebudou chodit zpětně jako dříve a potravinové banky tak nebudou muset fungovat na dluh.

Krize dopadá i na mlékaře. Lidé počítají, kolik jogurtů si mohou dovolit, tvrdí

Jedním ze způsobů, jak řešit nedostatek potravin zdarma, je změna vyhlášky o požadavcích na pokrmy. Jídlo určené k výdeji v restauracích či jídelnách se nyní musí po čtyřech hodinách zlikvidovat, vyhodí se takto tuny jídla. Nová vyhláška by podle náměstka Fialky umožňovala dobu aspoň dvakrát delší a byla by tak větší šance pokrmy darovat.

To však mohou udělat soukromé restaurace nebo fastfoody, nikoliv třeba školní jídelny. Příspěvkové organizace totiž nesmějí darovat. „Když za covidu zavřely školy, školní jídelny potraviny vyvezly na rampy k likvidaci a my jsme si pro ně ve stanovený čas dojeli. V podstatě jsme to všichni udělali načerno, ale všem nám bylo líto tolik tun jídla vyhodit,“ popsala absurdní dopady tohoto ustanovení šéfka České federace potravinových bank Veronika Láchová.