Školní četba? Harry Potter, ani Zaklínač Babičku nevyštípou, říkají učitelé

Uzavřená sekta, kde je na denním pořádku vymývání mozků, sexuální zneužívání, násilí na ženách. Zde se odvíjí příběh náctileté hrdinky, která se snaží srovnat se svým dospíváním. V zahraničí oceňovaná kniha Zahrada spáčů přitáhla před několika lety ke čtení dnešní maturantku Kateřinu Kozlíkovou. Na rozdíl od titulů doporučené školní četby ji tato kniha zaujala. „Ve škole jsme tehdy četli Švejka. Nebavilo mě to vůbec,“ vzpomínala.

Nezaujalo ji ani filmové ztvárnění Haškova hrdiny. „První světovou válku vnímám skrze dokumenty, literaturu faktu. Vím, že Švejka Češi milují, ale mě to vůbec neoslovilo a i zpětně mi přijde užitečnější, kdybychom četli třeba něco zrovna o sektách a jak se bránit proti manipulaci. To vidíme kolem sebe neustále,“ poznamenala studentka.

Podmínky českého vzdělávání se zlepšují. Škola však třetinu dětí vůbec nebaví

Diskuze nad tím, co má doporučená literatura studentům dát a jestli nestojí za to zvážit, aby některé, sice klasické, ale studenty neoblíbené tituly, uvolnily místo modernějším dílům, trvá již několik let. A vynořují se v ní otázky, zda by třeba lamentování Babičky od Boženy Němcové „Kdo se nesrovnává s chlebem, nesrovnává se s lidmi“ nemělo ustoupit boji Harryho Pottera proti ztělesnění absolutního zla v podobě Lorda Voldermorta.

Učitelé ale nad klasikou hůl nelámou. Naopak. „Klasická díla překonaná ani nudná nejsou, jde jen o možnost výběru a zpřístupnění učitelem. Důležité je nabízet mladým lidem texty, které je osloví, v nichž najdou problémy a obrazy, které se protínají i s jejich životy,“ podotkla češtinářka a mluvčí Společnosti učitelů českého jazyka a literatury Veronika Valíková.

Tituly z antiky, středověku, ale třeba i z 19. století sebou navíc podle pedagogů přináší přesahy do dalších předmětů a jsou prostorem pro studium historických, geopolitických i sociálních souvislostí a dějin kultury.

Babička a náctileté

Například zmíněná Babička má potenciál čtenáře vtáhnout i dnes, pokud se zvolí dobrá forma podání a ve vhodném věku.

„Babička je text pro čtyřicátnice a cpát ho k přečtení páťákům považuji za nesmysl. Ale proč nepoužít film a na střední škole pak třeba nerozebrat příběh Viktorky? Osudy dívek, které otěhotněly před svatbou, v literatuře 19. století rezonují a středoškolákům lhostejné nejsou ani dnes, na rozdíl od střídání ročních období, folklóru z Ratibořic a babiččiných mouder,“ nastínila možnosti Valíková.

Prostor ovlivnit podobu seznamu povinné četby učitelé teoreticky mají, protože do vytváření seznamů školám ministerstvo školství nezasahuje. „Čtení nebo četba je nástrojem k rozvoji čtenářské gramotnosti. Přestože se užívá název povinná, jedná se o mimoškolní činnost, tedy činnost doporučenou a dobrovolnou. Není regulována žádným právním předpisem a je plně v kompetenci učitelů, jaké tituly zvolí,“ potvrdil náměstek ústředního školního inspektora Karel Kovář.

Bobík válcuje i Supermana. Čtyřlístek je v ČR dál hitem, čelit ale musí Japoncům

Nad seznamy se tak například schází komise učitelů češtiny každý rok na střední průmyslové škole v Krnově. Seznam doporučené literatury tu sestavují mixem doporučení ministerstva školství, zkušeností učitelů češtiny i návrhů žáků. „Například jsme přidali Papírová města od Johna Greena a zamítli Josefa Čapka - Povídání o pejskovi a kočičce,“ přiblížil ředitel školy Aleš Zouhar. V Krnově vyřadili například i Komenského Labyrint světa a ráj srdce, protože studenty neoslovoval.

Sexuální menšiny v knížkách

Přístup učitelů k zařazování titulů zjišťovala v průzkumu také Knihovna Jiřího Mahena v Brně. Podle něj každoročně obměňují seznam literatury dvě třetiny češtinářů. Další pětina jednou za dva roky. „U 45 procent dotázaných se obměna týká nejčastěji tří až pěti titulů, u 22 procent jde o šest až deset titulů a u 17 procent jeden až dva tituly,“ vypočítala knihovnice Pavlína Lišovská.

Důvody ke změně bývají i ryze aktuální, třeba kvůli problematice sexuálních menšin nebo handicapů. „Více než polovina dotázaných odpověděla, že do seznamu zařazují knihy se současnými či náročnými tématy, ale záleží na konkrétním titulu. Podle třetiny účastníků průzkumu je důležité o tématech hovořit,“ doplnila Lišovská. Osm procent učitelů ale uvedlo, že by takový titul s ohledem na obavy z reakcí studentů nezařadilo.

Snahu ničí regule

Důvod, proč přes volná pravidla některé školy často bazírují na stále stejných titulech a spokojí se jen s jejich otrockým přečtením a odškrtnutím položky na seznamu, sahá k nutnosti znát je k jednotné státní maturitě. A tady už jasná doporučení k seznamům existují, udává je takzvaný Katalog požadavků zkoušek společné části maturitní zkoušky.

„Seznamy maturitní četby měly být podle původní idey Cermatu každý rok upravovány učiteli a studenty. V roce 2015 však došlo k povinnému sjednocování třídních seznamů a na mnoha školách vznikly postupně téměř neměnné dokumenty, v nichž se objevují stále stejní autoři a především stejná díla,“ vysvětlila Valíková.

Školám katalog udává, že dětem musí sestavit seznam o počtu minimálně šedesáti titulů, ze kterých si student dvacet děl vybere k maturitě. „Za literární dílo je považováno komplexní dílo, nikoli jeho část,“ upozorňuje dokument. Je tedy nutné přečíst například celou sbírku Kytice od Karla Jaromíra Erbena, nikoli jen jednu báseň a výše zmíněný výtah z Babičky taky neobstojí.

Knihy se čtou pořád. Mezi Čechy vedou detektivky i Harry Potter

Katalog dále udává seznam autorů, směrů i hnutí. Najdeme v něm antiku, středověk, stále populárnějšího George Orwella, Umberta Eca i oblíbené duo Svěrák - Smoljak. Ale také stále generacemi nesnášené májovce, lumírovce a ruchovce či Dobrovského s Jungmannem. Naopak Harry Potter, Zaklínač nebo třeba série Hunger Games, kterou některé školy zařazují, chybí.

Nejde ale jen o oblíbené tituly, které jsou u studentů zrovna v módě. Podle učitelů seznamy nepracují ani s celosvětově oceňovanými díly autorů jako jsou John Irving, Chaim Potok, Orhan Pamuk, Isaac Bashevis Singer, Kazuo Ishiguro či Cormac McCarthy. „A pak jsou tu mistrovská díla autorů, jako jsou John Steinbeck, Ernest Hemingway nebo Erich Maria Remarque, od nichž v seznamech najdete ty nejtenčí knihy,“ poznamenala Veronika Valíková.

Spása v podobě filmů

Část žáků se tak snaží si četbu starších děl různě ulehčit. Třeba sledováním filmů, které z knih vycházejí. „Žákům se mnohem lépe diskutuje o dílech, která viděli zfilmovaná. Bohužel maturitní zkouška je postavena na četbě, takže film může žáky negativně ovlivnit v interpretaci knihy,“ uvedl ředitel Zouhar. Oblíbeným způsobem je také nastudování už hotových rozborů, které kolují po internetu, aniž by žáci knihy vůbec otevřeli.

Pochlubte se svým dětským knižním hrdinou, napište nám

Podle Společnosti učitelů českého jazyka a literatury by pro posílení čtenářského zájmu i rychlejší změny titulů nebo způsobu jejich výkladu pomohlo, kdyby se část kompetencí ohledně maturit vrátila středním školám.

„Snažíme se přimět ministerstvo školství a zákonodárce, aby školní část maturit ještě více rozvolnili a prosadili změnu zákona, který by vrátil i ústní maturitu z českého jazyka a literatury zcela do gesce škol. Jsme přesvědčeni, že středoškolští češtináři mají dost zkušeností, invence, kreativity i odpovědnosti. A že budou schopni připravit na školách takové zkoušky, které studentům literaturu neznechutí a znovu je přivedou k četbě knih,“ dodala Valíková.