O diskuzi o vojenské službě mluvil v úterý náčelník generálního štábu Karel Řehka. Armáda podle něho musí investovat do lidského kapitálu, současný personální model je neudržitelný a armáda není naplněná a stárne. Česko proto musí zvážit mechanismus, který by nahradil zálohy, v nichž od zrušení základní vojenské služby každý rok ubývá 40 tisíc lidí.

„Zcela jednoznačně lze říci, že pro znovuzavedení povinné vojenské služby, v krátkodobém či střednědobém horizontu, v podobě, jaká byla před rokem 2005, tedy před profesionalizací armády, nemá resort obrany potřebnou infrastrukturu a potřebné materiální ani finanční zdroje,“ uvedl Petráš. V českých podmínkách je podle něj reálnější zavedení koncepce tvorby a použití aktivní zálohy, a rozsáhlejší i efektivnější realizace přípravy obyvatelstva k obraně státu.

Cvičení Safeguard 2023 prověřilo součinnost Armády ČR, Policie ČR a specialistů společnosti ČEZ při případné ochraně Jaderné elektrárny Temelín
Polovina Čechů chce vojenskou službu. Čtvrtina by ale v případě války emigrovala

S válkou na Ukrajině a zhoršující se bezpečnostní situací v Evropě i ve světě se podle něj ukazuje, že koncepce soustřeďující se na tvorbu malé, mobilní a moderní armády založené na čistě profesionální bázi, určené především k nasazení v mnohonárodních operacích krizového řízení v zahraničí, neodpovídá současné realitě ani potřebám obrany a bezpečnosti na národní i mezinárodní úrovni.

Právě s ruskou agresí na Ukrajině nastal podle Petráše zlom, který však nelze brát jako něco, co by zcela radikálně změnilo pohled na znovuzavedení povinné vojenské služby v České republice.

Slavnostní vojenská přísaha na Hradčanském náměstí v Praze
Dozrál čas na zavedení zkrácené vojenské služby? Češi nejsou proti

Resort obrany měl ke konci roku 2023 zhruba 27 800 vojáků z povolání, vojáků aktivních záloh 4266. Podle dřívějších vyjádření ministerstva obrany je cílem mít do roku 2030 celkem 30 tisíc vojáků z povolání a 10 tisíc záložníků.

Současný stav podle Petráše není plně dostačující k zajištění všech úkolů vyplývajících z národní legislativy i závazků vyplývajících ze zapojení ČR do NATO a EU. „Pokud je ČR schopna plnit cíle obrany a bezpečnosti díky aktivnímu zapojení všech uvedených částí, pak je to schopnost pouze krátkodobá. Dlouhodobě je tento stav neudržitelný,“ soudí.