Vejce, med, květák, zelí, česnek, ale také brambory, čerstvé i chlazené hovězí, vepřové a skopové maso, řepkový a slunečnicový olej, mléko, sýry nebo tvaroh. To všechno by mělo být v obchodech téměř výhradně české, tedy vyprodukované či vypěstované u nás. Alespoň podle pozměňovacího návrhu SPD, který v rámci novely zákona o potravinách schválila ve středu 20. ledna 2021 poslanecká sněmovna.

Obchody s potraviny, které jsou větší než 400 metrů čtverečních, musí podle tohoto návrhu prodat (nikoli nabízet) určitý podíl českých potravin. Tento podíl by se navíc měl kontinuálně navyšovat, z 55 procent v kalendářním roce 2022 až po 78 procent v roce 2028.

Tak vypadá návrh zákona, pro nějž zvedlo ruku 66 ze 103 přítomných poslanců (členové hnutí ANO, ČSSD, KSČM, SPD a tři nezařazení). Aby nabyl platnost, musel by ho ještě schválit Senát a podepsat prezident, přičemž již několik senátorů dalo veřejně najevo, že pro takový návrh hlasovat nebude. Jak navíc upozornila Hospodářská komora ČR, návrh představuje zásah do svobodného trhu a je v rozporu s pravidly Evropské unie.

Absurdita navrhovaného znění zákona, podle nějž musí prodejci zřejmě donutit spotřebitele, aby si nejméně z 55 procent kupovali v obchodech české zboží, samozřejmě okamžitě zaujala širokou internetovou obec, která začala vtipkovat na téma, jak si asi obchodníci s tímto úkolem poradí. 

Nechyběly přitom rady, které odkazovaly na dávnou socialistickou zkušenost s neprodejným artiklem, který se "povinně" přibaloval k nedostatkovému zboží: "Chceš banány? Dobře, ale dáš si je do sáčku Bohemia Chips."

On nechtěl

Pobouření a ironické pobavení zároveň vzbudil také postoj českého premiéra Andreje Babiše. Návrh zákona představuje samozřejmě velkou státní přihrávku největšímu českému zemědělskému producentovi, kterým je holding Agrofert. Ten dříve patřil Babišovi a po jeho nástupu do politiky byl převeden do svěřenských fondů, které však podle auditu Evropské komise nadále ovládá Andrej Babiš.

Zákon, schválený mimo jiné hlasy 36 poslanců Babišova hnutí ANO, tak přináší větší zisky Babišem ovládané firmě, nicméně premiér (po jeho schválení) veřejně prohlásil, že si prý jeho prohlasování nepřál.

"Tento návrh jsem neinicioval, ani nepodpořil a považuji ho za zcela zbytečné politické gesto, které je v rozporu s fungováním vnitřního trhu Evropské unie," uvedl pro Český rozhlas poté, co návrh úspěšně prošel sněmovnou. Jeho slova začali internetoví komentátoři okamžitě ironicky glosovat.

"Chudák Babiš, do KSČ ho donutila vstoupit matka, do politiky Palermo (ve kterém se stal miliardářem), a teď mu podrazili nohy vlastní poslanci a přihráli Agrofertu kvóty na jeho výrobky. Už jenom chybí, aby mu Šaroch definitivně upřel šanci obhájit Čapí hnízdo před soudem," zavtipkoval si reportér Deníku N Jan Moláček.

"Tak Andrej ten povinný podíl tuzemských potravin nechtěl… Začínám věřit, že i ty dotace z Bruselu mu cpou proti jeho vůli," zněl další ironický komentář na sociálních sítích.

Složení to dožene

Povinnost prodávat české potraviny, které ve velkém produkuje zejména Agrofert, vedla internetové humoristy také k tomu, že začali ve velkých množstvích sdílet na sociálních sítích snímky štítků se složením výrobků a sarkasticky komentovali všechny konzervanty a náhražky.

Pozornosti se tak dostalo třeba "uzené kýtě", která podle štítku obsahuje maso z vepřové kýty jen z 50 procent, nebo "párkům s telecím masem", jež jsou podle složení vyrobeny převážně z drůbežího separátu. 

"Bude muset být v potravinách také minimální podíl českých éček, když v telecích párcích nahrazují telecí?" dotazoval se na Facebooku sarkasticky například novinář, vydavatel a ředitel Deníku N Ján Simkanič.

"Co nebude na pultech, to se dožene chemií. Globus nech sa radšej stará o sníh na parkovišti," ironizoval českého premiéra jeho satirický falešný twitterový účet, prezentovaný coby "skutečně falešný premiér…". 

Nechyběly ani sarkastické návrhy, jaké další obchody by si měl Andrej Babiš ještě pořídit do svého vlastnictví, aby lidé měli jistotu, že v nich budou moci dále nakupovat.