Zdržení způsobila debata o definitivní podobě zábran proti záplavám, nebojejich vzhledu. „Modlíme se tady všichni za to, aby nepřišla povodeň. Lidé se stále vzpamatovávají z té z roku 2002 a další tragédie by pro ně měla strašné důsledky,“ sdělila starostka MČ Praha – Troja Monika Maurerová. V této části Prahy měla původně začít růst protipovodňová ochrana v průběhu letošku, s pracemi se však začne až příští rok, přičemž výstavba potrvá tři čtvrtě roku. Důvodem zpoždění je vlekoucí se územní řízení. „Dlouho se s městem a památkáři diskutovalo o podobě, jak bude ochrana vypadat. Nechtěli jsme tady vypadat jako v ghettu obehnaném zdí. Dosáhlo se kompromisu,“ pokračovala Maurerová. Troju tak ochrání kombinace přírodního valu a mobilních zábran.

Zbraslav jen proti stoleté vodě

Průtahy na jihu metropole naopak způsobila dlouhá debata o tom, na jaký průtok řeky má být ochrana postavena. V Radotíně a Chuchli se vodě postaví zátarasy nastavené na úroveň povodně v roce 2002 s třiceticentimetrovou rezervou. Zbraslav se nakonec město rozhodlo bránit jen proti stoleté vodě, též však s rezervou. „Finanční náročnost protipovodňových opatření na úroveň velké vody v roce 2002, by několikanásobně překročila ochraňované hodnoty,“ sdělil Rostislav Guth z odboru krizového řízení magistrátu. Výstavba začne v těchto městských částech letos na podzim, a skončí v první polovině příštího roku.

Zábrany postaví do dvou dnů

I po dokončení protipovodňové ochrany zůstanou části metropole, které nebudou dostatečně chráněny. Jsou to Lahovice, Lahovičky, Sedlec nebo třeba Sovovy mlýny a Lichtenštejnský palác. Podle magistrátu by zde důkladná protipovodňová opatření byla příliš technicky náročná.

Co se postaví vodě

Celková délka protipovodňových opatření je cca 17 kilometrů, z toho těch mobilních 5 250 metrů. Výška hrazení je od 0,5 do 6 metrů. Při případné výstavbě ochrany při hrozící velké vodě se vyveze 800 tun materiálu z centrálního skladu v Dubči.