Vedle toho je na stole materiál ministerstva práce a sociálních věcí, v němž se praví: „Téměř pětině mladých lidí se po skončení studia nedaří najít zaměstnání. Ke konci letošního června Úřad práce ČR evidoval téměř 27 tisíc absolventů a mladistvých."

Jiný typ

Komunikace mezi trhem práce a studenty vázne. Vysoké školy nabírají každoročně vyšší počty posluchačů, zatímco státní správa i soukromá sféra jsou nasyceny nebo žádají jiný typ absolventů.

„V České republice je bez práce každý pátý člověk mladší 25 let a jsme na tom lépe než třeba Španělsko či Řecko, kde se nezaměstnanost týká každého druhého mladého občana. Přesto ke konci loňského roku bylo u nás bez práce celkem 98 729 lidí do 25 let 
a jejich počet meziročně vzrostl o 6787 osob. Problémy s hledáním zaměstnání mají zejména absolventi škol 
a mladiství po skončení základní školy," uvádí mluvčí resortu Štěpánka Filipová

Praxí nepolíbení lidé

Poměrně tristní situaci mezi nabídkou a poptávkou dokládá i prognóza Hospodářské komory ČR, podle které bude za 15 let v Česku chybět 300 tisíc řemeslníků. ČSSD ústy svého stínového ministra školství senátora Marcela Chládka, proto přichází s návrhem, jak kritický stav zvrátit. Chce kupříkladu vytipovat klíčové obory, které jsou perspektivní z hlediska požadavků trhu, důležité pro rozvoj průmyslu i finančně atraktivní pro budoucí absolventy učilišť či technických oborů. Ty by stát mohl podpořit pobídkami. Stejně důležité podle Chládka je, aby z učilišť nevycházeli praxí nepolíbení mladí lidé. Přichází s podnětem, aby část výuky prožili přímo 
v podnicích a teprve po dvou třech letech praxe skládali mistrovské zkoušky: „Dovedu si představit, že absolvent mistrovské zkoušky může dělat mistra, může vést firmu a může se zároveň přihlásit na vysokou školu bakalářského stupně."

Jeho záměr nyní podpořil průzkum Národního ústavu pro vzdělávání mezi 543 zaměstnavateli v průmyslu 
a stavebnictví. „Při hledání pracovního uplatnění je pro absolventy jednoznačně výhodou předchozí praxe. V situaci, kdy se na stejnou pozici hlásí dva absolventi, přičemž jeden při studiu určitou dobu pracoval v oboru a druhý nikoliv, dá firma v 86 procentech přednost lidem s praxí," říká studie.

Přehnané nároky studentů

Zaměstnavatelé si je vybírají proto, že se lépe orientují v oboru, snadněji se adaptují na pracovní režim a jsou zodpovědnější. Naopak si často stěžují na přehnané nároky studentů na plat a pracovní dobu.

Kdo si ihned po odchodu ze školy nesehnal práci, ten ji nejspíš nemá do teď. Od loňského září do dubna tohoto roku našlo uplatnění jen 200 absolventů středních škol.

Rok předtím to přitom bylo 
o mnohem více, konkrétně 9000. Podle statistik je letos dostudovaných bez práce nejvíce od začátku ekonomické krize.

Nejhůře si práci hledají stavaři a studenti obchodních
a potravinářských oborů. Naopak největší šanci mají strojaři, elektrotechnici a zdravotní sestry.

Až polovina čerstvých absolventů středních škol si nakonec najde práci v jiném oboru. Nejčastěji odcházejí 
k dělnickým profesím, do call center, pojišťovnictví nebo do státní správy. Lákají je volná místa, ale i vyšší plat. Většina lidí si přitom v novém oboru vystačí s dosavadními znalostmi, kvalifikaci si musí doplnit zhruba jen pětina.

Absolventi.

KATEŘINA PERKNEROVÁ
KATEŘINA CIBOROVÁ