Vyplývá to z návrhu novely, kterou poslalo ministerstvo obrany do připomínkového řízení.

„Působnost Vojenské policie se nyní nevztahuje na jednotky ozbrojených sil jiných států, například členských států NATO, a to jak při jejich průjezdu a pohybu na území ČR, tak i v případě společného působení v operačním nasazení v zahraničí nebo při cvičeních,“ odůvodňuje ministerstvo větší pravomoci při misích i při dohledu na přesuny zahraničních armád přes Česko.

Omezená platnost

Vojenská policie prý sice může zasahovat na základě mezinárodních dohod, ale ty mají pouze omezenou platnost. Problémy se ukázaly už v roce 2015 při průjezdu amerických vojsk, kdy museli dohlížející policisté z hlediska zákona improvizovat.

„Byl bych rád, kdyby naši lidé jasně věděli, jak mají postupovat, a měli oprávnění účinně zasahovat,“ avizoval v armádním časopise A Report změnu šéf policie Miroslav Murček.

Obavy o život

Pokud jde o možnost policisty pracovat v utajení, tedy při použití civilního oděvu, není podle ministerstva žádoucí, aby byla jeho příslušnost k Vojenské policii proklamována. „Mohlo by to v konečném důsledku vést k ohrožení jeho zdraví, popřípadě i života,“ dodává ministerstvo.

V případě krátkodobé ochrany osob by se jednalo například o zajištění ostrahy ohrožených lidí nebo i o zajištění jejich náhradního bydlení.

V nutných případech – například při ohrožení životů – by Vojenská policie mohla také rušit provoz elektronických komunikačních zařízení a sítí.

Novelu musí schválit vláda a parlament; platit by v případě jejich souhlasu mohla od poloviny příštího roku.