Deník

Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Bylo vám už padesát? Tak to máte smůlu

PRAHA - Mnohé firmy dávají přednost dynamice mládí před zkušenostmi starších. Demografický vývoj je ale donutí změnit přístup.

18.5.2007
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Miroslav Kucei

Fronty na úřadech práce se již několik měsíců tenčí. Míra nezaměstnanosti na konci dubna dokonce dosáhla úrovně viděné naposledy v roce 1998. Snížila se na příznivých 6,8 procenta. Přesto najít práci není tak jednoduché, zvláště pokud má člověku na dosah padesátku. „Celý život jsem pracovala v nižších manažerských pozicích. Když mě kvůli snižování stavů loni propustili, zažila jsem martýrium,“ svěřila se Deníku Jana Romková (48). Putování po konkurzech a necitlivé jednání na úřadu práce ji přivedly až k psychiatrovi.

„Kamenem úrazu byl můj věk. Až po ročním hledání jsem konečně našla odpovídající zaměstnání. Paradoxně v agentuře zabývající se rekvalifikací dlouhodobě nezaměstnaných,“ říká paní Jana. Její psychické obtíže okamžitě přestaly, práce ji vrátila sebevědomí i chuť do života.

V pestrosti je síla

Podle průzkumu agentury STEM jsou ztrátou zaměstnání nejvíce ohroženi právě lidé po padesátce. „Zaměstnavatelé se domnívají, že starší lidé jsou zkostnatělí a nepřizpůsobiví, což ale neplatí,“ soudí socioložka Jiřina Šiklová. Jak řekla Deníku, je prokázáno, že mladí lidé si v kolektivu hlídají hlavně vlastní kariéru. „Naopak věkově různorodé týmy mají daleko větší soudržnost,“ míní Šiklová.

Nejhorší podle ní je, že starší lidé mají sklon k sebepodceňování jako odrazu obecného mínění. „Když všude slyší, že nejsou dynamičtí, pak se sami vžijí do role chudinek,“ řekla. Možná i to je důvod, proč lidé nad padesát let mívají nižší mzdy než jejich mladší kolegové. „Faktem je, že když lidé tohoto věku ztratí zaměstnání, nové získávají obtížně a většinou s nižším výdělkem,“ uvedl Ivo Baštýř z Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí.

Z analýzy, kterou ústav vypracoval, vyplývá, že trh práce, v České republice je proti vyspělým zemím značně deformovaný a pomyslné nůžky mezi příjmy starších a mladších by se mohly v nejbližších letech ještě více rozevřít.

Změna musí přijít

„Zaměstnavatelé jsou si totiž staršími pracovníky příliš jisti a vědí, že o ně jen tak nepřijdou. To je možná jeden z faktorů, proč starší lidé berou za stejnou práci méně peněz než mladí,“ vysvětlil Baštýř. Zaměstnavatelé svou personální politiku ale budou muset změnit. Donutí je k tomu demografický vývoj. V roce 2030 by čtvrtinu populace měli tvořit lidé nad 65 let. Naopak lidí v produktivním věku bude citelně ubývat. V ČR jich bude chybět podle ekonomických studií tři sta tisíc, v celé EU 21 milionů. „Pokud firmy nezmění svůj přístup k zaměstnávání starších, samy se diskvalifikují na trhu práce,“ uvedl hlavní analytik Raiffeisenbank Pavel Mertlík.

Jak ale upozornil Baštýř, většina zaměstnavatelů zatím soudí, že dynamiku, jazykovou vybavenost a počítačovou gramotnost mladé generace nevyváží rozvážnost a pečlivost starších. Podnikatel Zdeněk Zbytek má opačné zkušenosti. „Po několika zklamáních jsem vsadil na spolehlivost, časovou flexibilitu a zkušenost starších kolegyň. Práce si váží a jejich nasazení je nesrovnatelně větší než u mladých,“ sdělil Deníku.

 

Nižší platy bere 70 procent starších lidí
Analýza, kterou Výzkumný ústav práce a sociálních věcí vypracoval, se zaměřila na poměry 433 tisíc zaměstnanců nad 50 let, jež působili v 16 tisících institucích a firmách. Srovnává jejich příjmy do roku 2004. Podle autorů se ale situace do současnosti nezměnila. Nižší mzdové ohodnocení zaměstnanců nad 50 let se projevovalo ve výrobě a v komerčních službách, tedy asi u 70 procent starších pracovníků. Ve zdravotnictví a sociálních službách naopak výdělky rostou, zaměstnanost s věkem ale klesá. Jen ve vzdělávání je vysoký podíl zaměstnanců nad 60 let s nadprůměrným výdělkem. V roce 2004 v privátním sektoru pobírali lidé mezi 40 a 49 lety v průměru 21 333 korun hrubého a mezi 50 a 55 lety 20 086 korun.

 

Hledání práce? Dost ponižující maraton

Shánění zaměstnání se stalo pro Petru Malíkovou z Prahy noční můrou. „Netušila jsem, jaké ponížení budu muset snést a co všechno překousnout,“ začíná své vyprávění Petra. Je vysokoškolačka, má státnici z angličtiny a němčiny. Potud je vše v pořádku. Jenže jí je 43 let a má dvě děti. „A to je nepřekonatelný problém. Byla jsem s nimi devět let doma. Je to hodně času, ale když nemáte prarodiče a manžel je vytížený ve svém zaměstnání, nic jiného dělat nešlo,“ popisuje Petra.

V době, kdy byla se dvěma kluky doma, si ale stihla udělat státnice z obou jazyků. Zdá se, že pro pražské zaměstnavatele je to všechno málo. „Když jsem byla na pohovoru v jednom velkém hotelu, kde jsem se ucházela o zaměstnání, šokovala mě slečna z personálního. Řekla mi, že když se dívala do mého životopisu, tak zjistila, že mám dokonalou kvalifikaci v pití kávy a čtení časopisů. Myslela tím to, že jsem byla tak dlouho doma s dětmi,“ líčí své martýrium Petra. Věk té slečny odhadovala něco mezi 20 a 25 lety. „Jak může takhle dívka bez životních a profesních zkušeností zvládnout tak náročnou práci, jakou je personalistika, to nechápu,“ diví se ještě dnes.

Na dalších konkursech jí rovnou dali najevo, že je pro ně stará a neperspektivní. A když se dozvěděli, žemáděti, byla to konečná. „Když poslouchám řeči o zákonech zakazujících diskriminaci, tak se jen směju. Nic jiného totiž člověku nezbývá. Ať si někdo zkusí zažít to, co jsem podstoupila já a myslím i mnozí další v mém věku,“ končí Petra. Paní Malíková se ještě nevzdala. Stále se vydává na další a další, snad šťastnější pohovor. Jenže jak dlouho to lze
vydržet?

OECD: Česko si zatím neví rady
Česká republika patří k zemím, které si neumějí zatím příliš poradit se zaměstnáváním lidí po padesátce. Přitom starší lidé nabízejí ekonomice velkou potenciální hodnotu. Uvádí to ve své loňské studii Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Vzhledem k tomu, že stárnutí populace v Česku je mnohem výraznější než ve většině dalších zemí, OECD doporučuje, aby stát přistoupil k reformám, jež by pomohly zjednat nápravu nežádoucího stavu. Jde například o zavedení systému efektivního systému celoživotního vzdělávání nebo třeba výrazné úlevy na daních pro zaměstnavatele při zaměstnávání starších lidí. Tímto způsobem se s problémem vyrovnává v posledních letech třeba Velká Británie.

 

Pro starší zaměstnance musíme určitě něco udělat

Ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas (ODS) soudí, že diskriminace lidí nad 55 let stále ještě existuje, a chce se s ní prý poprat.

Existuje podle vás v ČR pracovní diskriminace lidí starších padesáti let?

Samozřejmě že tzv. ageismus, tedy diskriminace z věkových důvodů u nás existuje. Považuji to za nesmírně škodlivé. Stát proti tomu musí vystupovat, i když v tom hrají roli i kulturně sociální stereotypy. Ty spočívají v mýtu, že lidé nad padesát nejsou schopni učit se novýmvěcem, že nezvládají moderní technologie.

Vyvíjí se nějak situace na pracovním trhu?

Za posledníchosm let se zaměstnanost lidí nad 55 let zvýšila z 37 na 45 procent. Podíl lidí této věkové skupiny v celkové kvótě zaměstnaných vzrostl mezi lety 1993 – 2006 ze sedmi na patnáct procent.

Co uděláte pro výraznější zlepšení situace?

První cestou jsou částečné úvazky pro lidi nad 55 let a zvláště kolem důchodového věku. Při realizaci důchodové reformy počítáme s pružnou hranicí odchodu do důchodu, tedy například s možností skloubit částečný starobní důchod s další pracovní aktivitou. Jsem připraven vést debatu, aby u těchto zaměstnanců byla nižší sazba sociálního pojištění. Ta by měla platit pro osoby, které odváděly v zaměstnání po jistou dobu sociální pojištění, tedy buď 30 nebo 35 let. Takový člověk by pak vyšel zaměstnavatele mnohem laciněji.

Jaký jste v tomto smyslu zaměstnavatel?

Ideální je vyvážená kompozice spolupracovníků, tedy jak těch mladších s větší dynamikou, tak těch starších s bohatšími zkušenostmi a vyzrálostí. Kvalita pracovníhotýmu spočívá právě v tom, že je takto dobře namíchán.

18.5.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Poškozený semafor na křížovatce  ulic  Tř. T. Baťi  a  Díly I ve Zlíně.
7

Ve Zlíně řádí semaforový fantom. Hazarduje se životy lidí

Děti přiběhly do ložnice, že jim hoří v pokojíčku.
2

Hoří nám v pokojíčku! Rodina stihla z domu utéct

Přehledně: 20 odpovědí politiků na otázky, které zajímají většinu z nás

/FOTOGALERIE/ Chcete po volbách zrušit zcela EET? Chcete, aby se Miloš Zeman stal prezidentem na další období? Povolili byste cyklistům dvě piva před jízdou? Podívejte se ve fotogalerii, jak politici v předvolební superdebatě Deníku hlasovali o zajímavých otázkách, které hýbou děním v České republice? 

Všechny karty na stůl. Zde jsou priority hlavních politických stran

Volby jsou tu. Pokud ještě nejste rozhodnutí, které straně dáte dnes či zítra svůj hlas, superdebata Deníku by vám mohla nabídnout řešení. Kandidáti deseti hlavních stran a hnutí včera představili klíčové priority svých programů.

Uberu roste konkurence. Lyft dostal od Googlu miliardu

Americký gigant Lyft ve čtvrtek oznámil, že obdržel investici jednu miliardu od společnosti Google Alphabet. Částka mu má pomoci k tomu, aby lépe obstál proti konkurenčnímu Uberu, který na trhu sdílené dopravy ve Spojených státech vede.

Pohledem Stanislava Šulce: Co v debatách nezaznělo

Volby jsou v plném proudu a za pár hodin již budeme znát nové uspořádání na politické mapě. Voliči se rozhodují také podle toho, co zaznělo na poslední chvíli v předvolebních debatách. A je třeba upozornit, že by neměli opomenout také to, co v debatách ani jednou nezaznělo.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení