Od ledna do konce září jich totiž Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) evidovala přes 1,018 milionu, což je meziročně zhruba o 20.000 více. ČTK o tom informoval mluvčí ČSSZ Pavel Gejdoš. Upozornil přitom, že se doba jedné dočasné pracovní neschopnosti zkrátila.

Počet ukončených pracovních neschopností se zvýšil ve všech krajích České republiky s výjimkou Jihomoravského. Nejvíce případů ČSSZ zaznamenala v Praze, téměř 125.000, a Moravskoslezském kraji, přes 119.600. Naopak nejméně jich bylo v Karlovarském kraji, přes 29.000.

Průměrná doba trvání jedné ukončené pracovní neschopnosti se přitom letos zkrátila. V prvních třech čtvrtletích činila 45,6 dne, což je o 2,28 dne méně než ve stejném období loňského roku. Nejdelší průměrná doba trvání jednoho případu, 56,76 dne, byla ve Zlínském kraji, naopak nejkratší zůstala v Praze, 36,38 dne. Průměrná doba trvání jednoho případu dočasné pracovní neschopnosti se u mužů a žen mírně lišila; u žen trvala 46,66 a u mužů 44,48 dne.

Meziročně ubylo také prostonaných dnů. Celkem jich bylo 46,4 milionu. To je o 1,36 milionu méně než ve stejném období loňského roku. Pojištěnce nejčastěji trápily nemoci dýchací soustavy. ČSSZ evidovala kvůli těmto onemocněním přes 359.800 ukončených případů a šest milionů prostonaných dnů. Kormě toho, že jsou nemoci dýchací soustavy nejčastější příčinou vzniku dočasné pracovní neschopnosti, mají i nejkratší průběh. Průměrně trvala jedna nemocenská zapříčiněná touto diagnózou 16,69 dne.