„Pro případ hrozby nebo teroristického útoku v hlavním městě existuje operační plán, který je součástí Krizového plánu hlavního města Prahy,“ vysvětluje ředitel odboru krizového řízení pražského magistrátu Petr Beran.
Plán podle jeho slov obsahuje postupy řešení různých typů ohrožení. Jedná se například o velké dopravní nehody všeho druhu, únik nebezpečných škodlivin, destrukce budov, velké požáry, průmyslové havárie a podobně. Krizový plán je k dispozici orgánům krizového řízení města na operačním středisku Krizového štábu hl. m. Prahy, které pracuje v nepřetržitém provozu.
Na rychlosti záleží
Praha je na seznamu zvlášť ohrožených míst státu a lze říci, že na území města jsou teroristy ohrožena zejména místa nejvíce navštěvovaná turisty. Na svých jednáních se jejich ochranou zabývá právě krizový štáb.
„Po případném útoku je rozhodně nejdůležitější práce integrovaného záchranného systému, tedy hasičského sboru, záchranky, policie a dalších. Právě na jejich rychlosti a koordinaci pak vše záleží,“ řekl Deníku bezpečnostní poradce, generál Andor Šándor.
Jeho slova potvrdila i mluvčí Policie ČR Eva Brožová. „Probíhají pravidelná jednání s pracovníky magistrátu, schází se krizový štáb, kde se řeší všechny možné situace, které by mohly nastat. Při případném problému je pak nezbytně nutné, aby všechny složky úzce spolupracovaly.“
V případě teroristického útoku nebo rozsáhlé katastrofy by se potřebné informace měly k Pražanům dostat včas. Varovný signál v nebezpečí je v současné době na území metropole připraveno šířit přes 400 sirén. Kromě toho má praktické informace o krizovém stavu vysílat také soukromá rozhlasová stanice.
Sirény jsou slyšet každou první středu v měsíci při pravidelných poledních zkouškách. Jejich použití „naostro“ přichází v úvahu především při povodních.
Jednotlivé sirény jsou zařazeny do různých okruhů tak, aby varovaly obyvatele v okolí řek, mrazíren, letiště, vodáren, továren, nemocnic nebo zimních stadionů. Sirény by se po celé metropoli měly rozeznít i v případě havárií kamionu, vlaku nebo letadla, které přepravuje chemické, radioaktivní či výbušné látky.
Masky si koupí každý sám
„Kdysi jsme mívali kryt asi sto metrů za domem, u hostivařských kolejí. Ale jestli je tam pořád, to vážně nevím,“ odpověděla na otázku Deníku, kde se může ukrýt při případném nebezpečí, Milena Tomsová z Hostivaře.
Na webových stránkách, který zřídil magistrát (www.praha.eu/sdilenyweb), jsou základní informace o tom, jak by se Pražané měli v případě vzniku závažných mimořádných situací chovat. Lidé tam naleznou také seznam krytů v jednotlivých městských částech. Ukrytí je v běžné zástavbě zabezpečeno pro 160 000 obyvatel a v metru a Strahovském tunelu je možné ukrýt dalších 360 000 osob.
„Čísla krytů ale nejsou konečná, v některých nových zástavbách jsou sklepy a podzemní prostory, které se za jistých okolností dají také využít jako provizorní kryty,“ uvedl Petr Beran.
Na území hlavního města nejsou žádné sklady plynových masek a lidé si je tedy musejí obstarat sami. Buď u Hasičského záchranného sboru, kterému město všechny masky předalo, nebo u soukromých prodejců, například v tzv. armyshopech.