Kromě Nečasové čelí obžalobě trojice zpravodajců - Ondrej Páleník, Milan Kovanda a Jan Pohůnek. Podle státních zástupců Vojenské zpravodajství sledovalo na podzim 2012 na základě pokynu tehdejší šéfky premiérova kabinetu Nagyové a bez vědomí ministra obrany tehdejší ženu premiéra Petra Nečase Radku. Kauza vedla v roce 2013 k pádu Nečasovy vlády.

Svědci s utajenou identitou

Zpravodajci vinu odmítají. Tvrdí, že prováděli tzv. kontrasledování kvůli obavám z toho, že Nečasově rodině hrozí nebezpečí. „Navrhl jsem zproštění obžaloby, a to z důvodu, že se moje klientka nedopustila žádné trestné činnosti a podle mého názoru - to je zvláštní případ - ani nemohla. Vzhledem k vývoji důkazního stavu jsem dospěl k závěru, že tam žádná trestná činnost z její strany není," řekl novinářům Bruna.

„Já se domnívám, že poté, co se pečlivě znovu provedly některé důkazy, které byly dříve třeba jen konstatovány, tak se situace vyvinula v náš prospěch. Konkrétně jde například o výpovědi některých svědků, na které sázela obžaloba," upřesnil advokát. O jaké svědky šlo nechtěl komentovat s ohledem na to, že někteří vypovídali v utajeném režimu. "Ti svědci, kteří vystupovali pod utajenou identitou mluvili houfně a zcela zjevně v náš prospěch," dodal Bruna.

Soud se kauzou zabýval počvrté

Státní zástupce Rostislav Bajger v pondělí navrhl pro Nečasovou 3,5 roku vězení. Bývalý šéf Vojenského zpravodajství Kovanda by si podle něj měl odpykat nejpřísnější trest - tři roky a deset měsíců, jeho nástupci Páleníkovi navrhl Bajger stejně jako Nečasové 3,5 roku. Pro Pohůnka žádá tři roky a čtyři měsíce.
Obvodní soud se kauzou zabývá počtvrté. Soudkyně Helena Králová nejprve Nečasové uložila podmíněný trest, odvolací soud však rozhodnutí zrušil. V květnu 2015 a poté v červnu 2016 Králová čtveřici osvobodila. Oba rozsudky zrušil odvolací senát, který kauzu soudkyni kvůli pochybám o její nestrannosti odebral a předal ji nynější soudkyni Pavle Hájkové. Kvůli rozhodování v této i v jiných kauzách čelí Králová kárné žalobě.