Zhruba ve stejné době jako Franklin své pokusy s lapáním blesků prováděl Prokop Diviš. Jeho "povětrnostní stroj" na odsávání elektřiny z mraků, který vztyčil 15. června 1754 na své faře v Příměticích u Znojma, podle sedláků rozháněl mraky, zavinil neúrodu a sucho. Rozlícení farníci proto na jaře 1760 zařízení rozbili.

Bleskosvody, které jsou do jisté míry schopné předcházet blesku, se objevily až zhruba před třiceti lety. Elektronické zařízení, zabudované v jímači se včasnou emisí výboje (jak se zařízení nazývá), reaguje s předstihem pár desítek milisekund na vznikající hlavní větev bleskového výboje a vyšle vlastní výboj, který se s přírodním bleskem spojí a tak ho vlastně zneškodní. Uvádí se, že tyto bleskosvody ochrání prostor o průměru až několika stovek metrů - na rozsáhlé stavbě tak místo celého lesu klasických hromosvodů můžou být jen jeden či dva nového typu.