Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Před 80 lety zemřel T.G.M. Zákony "podepisoval" tajným razítkem

Dnes je tomu 80 let, co zemřel první prezident Československa Tomáš Garrigue Masaryk. Pietní akt k jeho památce se uskuteční na Hradčanském náměstí v Praze. Národní muzeum pak otevře výstavu s názvem Fenomén Masaryk. Na prezidenta osvoboditele si vzpomenou i v Lánech.

14.9.2017 16
SDÍLEJ:

Výstava Masarykův odkaz v domě kultury ve Zlíně.Foto: DENÍK/Jan Karásek

Masaryk pocházel z chudé rodiny z moravského Slovácka. Jeho matka pracovala jako kuchařka, negramotný otec se živil jako kočí. Číst a psát ho naučil až jeho syn Tomáš. Tomášovi sourozenci Jan a Františka zemřeli ještě jako děti.

Studoval ve Strážnici a Brně. Jelikož rodina na jeho studia neměla, musel si Tomáš přivydělávat jako domácí učitel dětí z bohatých rodin. Doktorát z filozofie získal na univerzitě ve Vídni. V Lipsku pak obhájil docenturu.

V Lipsku se také seznámil s mladou klavíristkou Charlottou Garrigue, dcerou newyorského podnikatele, se kterou se roku 1878 v New Yorku oženil. K úcty ke své ženě pak přijal jméno Garrigue.

Výstava Fenomén Masaryk Národní muzeum připomene osobnost prvního československého prezidenta.
Osvícený státník má být prezentován mimo zažitá klišé „prezidenta osvoboditele“ a „tatíčka“, a to ve třech rovinách. Jako konkrétní člověk se svými vztahy, vírou, názory i klíčovým vztahem k manželce Charlottě. Druhou rovinou je role jeho osobnosti ve veřejném prostoru. Nejprve jako „profesora“ před rokem 1914, a to nejen v univerzitním prostředí, poté i v zásadní etapě života po roce 1914, jako „prezidenta“. Výstava se nevyhne ani politickým neúspěchům a sporům s ideovými protivníky Pekařem či Kramářem. Třetí rovinou je „obraz“ Masaryka ve společnosti, včetně jeho smrti a pohřbu na podzim 1937. Součástí výstavy budou unikátní filmové i audio materiály a sbírkové předměty (mj. „top“ předmět muzea Masarykův jezdecký oblek). Výstava bude k vidění v nové budově NM na Vinohradské od 15. září do 2. října.

„Znepokojovat všechny pohodlné“

Do širšího podvědomí tehdejší veřejnosti se zapsal kritikou rukopisů Královédvorského a Zelenohorského a prokázal jejich podvrh. Ve sporu, který se stal celonárodní aférou, šel Masaryk proti „otci národa“ Františku Palackému. Své studenty se snažil vést ke kritickému myšlení. Jako profesor filozofie se stal spoluautorem Ottova slovníku naučného. Své názory publikoval v časopisech Čas a Světozor.

Vstoupil do mladočeské strany a roku 1890 byl zvolen poslancem Říšské rady. Na půdě sněmu hájil zájmy českých zemí, kvůli sporům se ale mandátu o tři roky později vzdal. Zabýval se sociálními otázkami, zasloužil se o zavedení osmihodinové pracovní doby a rozšíření volebního práva.

Na přelomu století založil Českou stranu pokrokovou za níž byl o pár let později zvolen říšským poslancem.

Několikrát navštívil Rusko, sešel se mimo jiné se Lvem Nikolajevičem Tolstojem a dalšími významnými osobnostmi tehdejšího života. Jeho dílo Rusko a Evropa bylo přeloženo do několika jazyků. Kritizoval v něm například ideologii revolučního Ruska a vysvětloval, proč je bolševický komunismus jako systém nevhodný.

Roku 1914 odcestoval na západ, nemohl se však vrátit, jelikož na něj byl doma vydán zatykač. Ve světě pak přednášel a přesvědčoval světové politiky s požadavkem vytvoření samostatného československého státu.

14. listopadu 1918 byl za své nepřítomnosti zvolen prezidentem nově vytvořeného Československa. Do vlasti se vrátil v druhé polovině prosince triumfální jízdou a na zaplněných náměstích se mu dostalo slavnostního přivítání.

Podruhé byl do čela jednoho z nejvyspělejších států Evropy zvolen v roce 1927 a navzdory svému zdravotnímu stavu znovu v roce 1934. Podle historiků byl nucen být prezidentem rok a půl, jelikož politická situace nebyla vhodná k volbě Edvarda Beneše. 

Razítko, o kterém lidé nesměli vědět

Díky mozkové příhodě měl problémy s okem, špatně hýbal pravou rukou a nedokázal se podepsat. Pro podpisy zákonů mu bylo zřízeno podpisové razítko, o kterém veřejnost nesměla vědět.

Jeho poslední veřejné vystoupení proběhlo 4. července 1937 za Zborovských oslav na zaplněném velkém Masarykově státním stadionu na Strahově. Zemřel 14. září 1937 po zánětu plic, 14 let poté, co zemřela jeho žena Charlotte.

Symbol morální autority a velikosti byl celkem sedmnáctkrát navržen na Nobelovu cenu míru, nikdy ji však nedostal. Masarykovi se příčil český nacionalismus a vystupoval proti pověrám antisemitismu. Politiku se snažil provádět s etickými zásady humanity.

"Nakonec takzvaní idealisté, lidé slušní a čestní vždycky mívají pravdu a udělají pro stát, národ a lidstvo více než politikové, jak se jim říká, reální a chytří. Chytráci jsou konec konců hloupí. Pojímám politiku, jako celý život jednotlivce a společnosti," napsal do časopisu Světozor.

Autor: Pavel Kopecký

14.9.2017 VSTUP DO DISKUSE 16
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Těsný únik. Řidič osobního vozu v protisměru neměl proti předjíždějícímu kamionu jinou možnost než zastavit mimo vozovku. Jinak by riskoval fatální čelní střet.
13

VIDEO: Předjíždění kamionů jako kilometrový hazard se smrtí

Bývalá politická vězenkyně Mária Matejčíková převzala 17. listopadu v pražském Národním divadle Cenu Paměti národa. Gratuluje jí moderátor večera Martin Veselovský.
AKTUALIZOVÁNO
1

Ceny Paměti národa dostali političtí vězni a perzekvovaný Šimko

Extraliga po 22. kole: Sparta konečně vítězně. Derby severu pro Vervu

/FOTOGALERIE/ Jedni se po reprezentační přestávce zvedají, druhým to skřípe. Mluvit by o tom mohla brněnská Kometa, která ve středu doma padla s Pardubicemi a v pátek doma nestačila 1:3 na Vítkovice. Pád pokračuje i v Mladé Boleslavi, kde vedení dnes odvolalo trenéra Augustu. Proti Hradci tak tým vedla dvojice asistentů Žabka – Ujčík, ale ani to na výhru nestačilo.

Pražská zoo přivítala nový přírůstek. Mládě guerézy pláštíkové

Mládě guerézy pláštíkové se narodilo v úterý v Zoo Praha. Návštěvníci jej mohou už nyní vidět v expozici těchto primátů, která se nachází v dolní části zoologické zahrady na Opičích ostrovech. Přírůstek má bílou barvu a krátkou kudrnatou srst, kontrastující s rodiči.

Irácká armáda dobyla Rávu, poslední irácké město ovládané IS

Irácká armáda oznámila, že dobyla město Ráva u hranice se Sýrií. Město bylo považováno za poslední útočiště takzvaného Islámského státu v Iráku. Vojenská operace směřující k osvobození Rávy začala v pátek za úsvitu.

Univerzita Karlova ocenila vynikajícího učitele a vzdělávací počin

Univerzita Karlova dnes opět při příležitosti 17. listopadu ocenila vynikající vyučující a vzdělávací počiny. Cenu Arnošta z Pardubic získal profesor Petr Charvát z pedagogické fakulty a tým z právnické fakulty za program Street Law - zažít právo jinak. In memoriam byl v Karolinu oceněn za přínos světové vědě, pedagogické činnosti a popularizaci vědy Jan Suda. ČTK o tom informoval mluvčí univerzity Václav Hájek.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT